Jorge Videla

Jorge Videla | foto: Profimedia.cz

Zemřel argentinský diktátor Videla, hlavní stratég Špinavé války

  • 29
Ve věku 87 let v pátek zemřel bývalý argentinský diktátor Jorge Videla. Oznámily to místní televize. Odpykával si doživotní trest za podíl na únosech, mučeních a vraždách během vojenské diktatury, kterou v zemi nastolil po převratu v březnu 1976. Jak uvedla agentura Reuters, Videla zemřel ve vězení přirozenou smrtí.

Videlu poslal soud do vězení v červenci roku 2010 za vraždu 31 levicových politických odpůrců, kteří byli zavražděni v rozmezí dubna až listopadu 1976. Doživotní trest si vyslechl už v roce 1985, o pět let později však dostal milost (více čtěte zde).

Vojenská junta tvrdila, že odpůrci režimu byli zastřeleni při útěku. Soud však dokázal, že je vojenský režim mučil a krátce po vojenském puči je bachaři sami vytáhli z cely a zastřelili.

Videla se v posledních letech považoval za politického vězně a mnohokrát uvedl, že celý soudní proces, který ho za mříže poslal, byl aktem odplaty "lidí, kteří poté, co byli vojensky poraženi, nyní zastávají všemožné posty ve vládě".

Videla jako vůdčí jméno Špinavé války

Videlovo jméno je spjato zejména s takzvanou Špinavou válkou. Ta v Argentině zuřila po smrti někdejšího vůdce Juana Dominga Peróna v březnu 1976, kdy se k moci za podpory USA protlačila vojenská junta.

Ta s počáteční podporou katolické církve zahájila proces tzv. národní reorganizace (Proceso de Reorganización Nacional), jehož cílem bylo argentinskou společnost kombinací neoliberálních ekonomických reforem a brutální represe atomizovat a depolitizovat.

Videla byl u moci několik let, během té doby v Argentině "zmizelo" na 30 tisíc lidí. Původně vrchní velitel pozemních sil se po převratu stal prezidentem, rozpustil parlament, zakázal činnost politických stran i odborů a zbavil funkcí všechny guvernéry.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video