Nejničivější zemětřesení na území Československa, respektive Rakouska-Uherska nastalo roku 1763 v Komárně. Zahynulo 63 lidí, počet vážně zraněných přesáhl stovku. Zřítilo se sedm kostelů a tři sta domů.
Může se něco podobného opakovat? Ředitel Geofyzikálního ústavu Akademie věd Aleš Špičák to odmítá. Republika podle něj leží převážně na bloku Českého masivu s relativně slabou seizmickou aktivitou.
"Kypění" Čech už skončilo
"Seizmické 'kypění' utichlo v české kotlině definitivně před sto padesáti tisíci lety," vysvětluje Špičák. Přesto se v ní stále "skrývá potenciál" zemětřesení v síle pátého stupně Richterovy škály. Tsunami v jihovýchodní Asii vyvolalo zemětřesení přesahující devátý stupeň.
Zemětřesení v Česku nejvýrazněji a nejčastěji pociťují lidé na Kraslicku v západních Čechách. Seizmická energie se zde uvolňuje desítkami mikrootřesů. "Opakují se po několika desetiletích," dodává geofyzik, naposledy přišly v letech 1985-86. Obyvatelé jsou vždy vyděšeni zvukovým doprovodem otřesů: vydávají stejný hlomoz jako vlak.
Blíží se, "prochází" domem a vzdaluje se. V pětaosmdesátém to mezi lidmi vyvolalo velkou paniku: pamatovali si katastrofické zemětřesení v Mexiku.
Omítky domů praskají i v údolí horní Úpy, sporadicky pak v Českém lese a ve Slezsku. "Příroda je k nám milosrdná," míní Špičák. Na životech jsou podle něj ohroženi jen horníci ve Slezsku: otřesy země jsou totiž kvůli intenzivnímu dolování mnohem silnější.
Záplavy a vichry přicházejí
Příroda je však člověkem natolik oslabená, že stačí trochu silnější vítr či déšť, aby přišla pohroma. Příklad? Zbytky vykácených lužních lesů zadržely při záplavách na Moravě více vody než všechny přehrady v povodí Odry a Moravy.
I Jihočeši ignorují poučení o povodních před třemi lety. V Českých Budějovicích se tak připravuje stavba hypermarketu Tesco přímo v záplavovém území.
Zdenka Frištenská z Litovle, jíž povodeň a pak i tornádo poničily dům, jen doufá, že historie se nebude opakovat. Geolog Václav Cílek jí však víru bere. Kvůli klimatickým změnám podle něj musíme počítat s častějšími a o dost extrémnějšími povodněmi i uragány.
"Jen v posledních dvaceti letech se řeky zkrátily o jednu třetinu. Lesní monokultury navíc srážky nezachycují tak jako přirozený les. Velké množství vody tedy stéká rychle do řek a ještě rychleji se hrne na města," uvádí jen některé příčiny častých a prudkých povodni Vojtěch Kotecký z ekologického Hnutí Duha.
