„Lehké škody, jako například praskliny v omítce, jsou při této síle možné,“ uvedla seizmoložka Rita Meurersová. ZAMG mezitím přijal několik hlášení o lehkých škodách na budovách.
Otřesy, které vycházely z hloubky devíti kilometrů, byly zaznamenány krátce před půl jednou. Epicentrum měly zhruba 20 kilometrů jihozápadně od Vídně a citelné byly i v rakouské metropoli, napsala agentura APA. Otřesy půdy zaznamenali i na jižní Moravě: podle ředitele Ústavu fyziky země v Brně Petra Špačka přišla od lidí hlášení například o tom, že se jim chvěly skříně (více zde). Se žádnými vážnějšími škodami se ale podle Špačka na české straně nepočítá a zemětřesení neovlivnilo ani provoz dukovanské jaderné elektrárny.
ZAMG podle Meurersové zaregistrovala okolo 1 800 hlášení o otřesech, nejvíce lidí se na úřad obrátilo z Dolních Rakous a Vídně, několik případů ale pochází i z Horních Rakous a Burgenlandu.
Rakouské zemětřesení pocítili i na jižní Moravě |
Meurersová upozornila, že je nutné počítat s následnými otřesy. Ty první ZAMG zaznamenal již ve 12:49 a měly sílu 2,4. Zatím není možné předpovědět, zda následné otřesy dosáhnou intenzity prvotního zemětřesení, či ho dokonce překonají. „My ale zatím nečekáme žádnou velkou událost,“ dodala Meurersová.
Podle webu The Local byla síla pondělního zemětřesení mezi 4,1 až 4,4. Pro Rakousko nejsou občasná menší zemětřesení neobvyklá. V roce 2013 bylo zaznamenáno zemětřesení o podobné síle v severním Rakousku.
Podle webu už geologové v minulosti varovali, že existuje riziko, že bude vídeňský region zemětřesením zasažen. Oblast vídeňské pánve, která zahrnuje mimo Vídně i sever Rakouska a části Česka a Slovenska, totiž obsahuje i seizmicky aktivní zlomy.
Otřesy zaznamenané ve vídeňském metru. Malé otřesy značí průjezd metra stanicí. Větší značí pondělní zemětřesení: