"V současné době začne fond připravovat stejný způsob podpory zemědělců, jaký je obvyklý v EU tak, aby vstup do unie byl co nejméně bolestivý jak pro spotřebitele, tak zemědělce," říká hlavní vyjednavač ministerstva zemědělství s Bruselem Tomáš Zídek.
Nejmocnějším nástrojem zemědělské politiky státu se však intervenční fond stane až za několik let. V současné době totiž může získat ze státního rozpočtu zhruba stejně jako jeho předchůdce - dnešní Fond tržní regulace - tedy necelé čtyři a půl miliardy korun. V Evropské unii jsou však dotace několikanásobně vyšší.
Přestože státní intervenční fond přesně odpovídá regulím evropské patnáctky, hned od začátku se na jeho hlavu snesla kritika. "I Světová banka nám doporučila před vstupem země do unie raději transformovat zemědělství než sázet na vládní dotace a podporu zemědělců," říká stínový ministr zemědělství Miloslav Kučera (ODS) a dodal, že Evropská unie se snaží kvóty a nákladný systém podpory zemědělců zrušit. Proti zákonu o intervenčním fondu se poslanci ODS postavili jako jediní, ostatní návrh ministra zemědělství Jana Fencla podpořili.
Dotace rolníkům dohánějí EU
Po letech volání tuzemských zemědělců po dotacích, na jaké jsou zvyklí kolegové v Evropské unii, schválili poslanci zákon o intervenčním fondu, jenž postupně systém evropských podpor zavede. "Je to legislativní opora, kterou jsme potřebovali a k níž jsme se zavázali v Evropské unii," říká ministr zemědělství Jan Fencl.
Státní intervenční fond sice zatím bude mít k dispozici jen prostředky po svém předchůdci, Státním fondu tržní regulace, tedy čtyři a půl miliard korun, ale bude mít šanci získat peníze také jinde. "Fond může i sám získat prostředky, když včas a dobře nakoupí a efektivně potom prodá. Na tom se dají vydělat velké peníze," míní Fencl. Intervenční fond bude hlídat dodržování množstevních kvót a licencí, které budou za určité množství produkce zaručovat předem daný výnos, přidělovat exportní dotace a regulovat trh, například omezováním dovozů.
Zemědělci hodnotí založení nové intervenční organizace opatrně. "Mně osobně nevadí, spíše naopak. Ale nelíbí se mi, že mi někdo bude říkat, co mám dělat a kolik toho mám dělat," říká zástupce soukromých zemědělců Stanislav Němec. "Beru to tak, že jdeme do unie, a musíme mít tedy stejné nástroje. Zda to skutečně českému zemědělství prospěje, ukáže čas," míní Jan Veleba ze Svazu zemědělských podnikatelů.
