Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Půda mizí závratným tempem, pomoci může propustný asfalt i daň z betonování

  9:40aktualizováno  9:40
Čeští zemědělci obhospodařují o třetinu méně půdy než jejich předchůdci před sto lety. I tak výpěstky ze 40 procent této plochy končí paradoxně v cizině nebo třeba v bioplynkách. Pole nejčastěji musela ustoupit domům, halám či silnicím, což oslabilo schopnost přírody odolávat povodním i suchu.

Velkou část polí spolkla výstavba (ilustrační snímek) | foto: Anna Vavríková, MAFRA

V roce 1918 čeští a moravští zemědělci sázeli a zasévali na 3,8 milionu hektarů, loni se pole rozprostírala už jen na 2,5 milionu. Podle statistik každý den průměrně přicházíme přibližně o 15 hektarů půdy, kde se dřív něco pěstovalo – sedm je zastavěno a zbytek zalesněn či využit jinak.

„Podle neoficiálních statistik, které jsou asi pravdivější, je však denní zábor asi třikrát větší, přitom většina půdy ubyla dle našich poznatků v důsledku výstavby – od průmyslových hal, přes rodinné domy, až po silnice,“ přibližuje Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP).

Jak mizí pole

  • Tuzemská osevní plocha poklesla za sto let o více než třetinu. Loni se rovnala 2,5 milionu hektarů, v roce 1920 šlo o 3,8 milionu.
  • Sklizeň vzrostla ze 2,3 milionu tun v roce 1920 na loňských 7,5 milionu tun. Nejvýrazněji se zvýšila sklizeň pšenice, kukuřice a ječmene.
  • Snížila se plocha, na níž se pěstují brambory. Dříve se pěstovaly na 391 tisících hektarech, nyní jen na 23 tisících. Ubylo i polí s cukrovkou. Naopak osevní plocha řepky se za sto let zvýšila o 98,5 procent.

Zdroj: ČSÚ

    Dle jeho propočtů bychom tímto tempem za zhruba 800 až 900 let zastavěli celou zemi.

    „Je to ohromně silný proces a mizí právě ta nejkvalitnější půda – černozemě a hnědozemě. Člověk se usazoval v místech, kde byla půda úrodná a nejvíc stavíme právě kolem měst,“ podotýká.

    Receptem může být propustný asfalt

    Půda ideálně funguje jako houba, dokáže pojmout vodu při povodních a současně slouží jako rezervoár pro delší období sucha. Schopnost tuzemské půdy zadržovat vodu se však podle výzkumníků z VÚMOP i vlivem intenzivní výstavby za posledních osmdesát let významně snížila.

    „Hektar kvalitní černozemě zadrží až 3,5 tisíce kubíku vody. Třeba na jihu Moravy už jsou z velké části extrémně vysušené půdy, které nezadrží ani čtvrtinu, ba ani desetinu. Je nutné se problému věnovat, než takhle dopadne celé naše území – že i nezastavená půda bude vesměs jen nekvalitní,“ varuje Vopravil.

    Pro představu – milion hektarů neponičené půdy dokáže zadržet i dvě miliardy kubíků vody, což je ještě o tři sta milionů kubíků víc, než celé Česko spotřebovalo v roce 2013. „Když plochu zničíme zástavbou, nezadrží nic, pak se nemůžeme divit větším projevům sucha, tomu, že se v důsledku klimatické změny otepluje a mění úhrny srážek,“ dodává Vopravil.

    Pro inspiraci, jak dopady houstnoucí zástavby zmírnit, podle jeho názoru není nutné chodit daleko. „Němci si spočítali, že současným tempem záborů by si zastavěli celou zemi za pouhých 300 let, a tak si dali za cíl, že do roku 2030 sníží zábory na 30 hektarů denně a zavedli daň z nepropustné plochy,“ popisuje výzkumník strategii sousedů.

    Běžní lidé i firmy platí každý měsíc euro za metr čtvereční nově vzniklé plochy, přes kterou se nevsakuje voda. „Platí člověk, který si doma vyasfaltuje dvůr, stejně jako firma, která postaví na nedotčené půdě například halu. V závěru to není zanedbatelná částka, takže firma raději obnoví nějaký brownfield a jednotlivec využije místo betonu něco propustného, třeba vegetační tvárnice,“ líčí.

    „Stroj na vítr“ má zachránit česká pole. Jinak je vyždímáme, varuje vědec

    Ventilátor na začátku větrného simulátoru vhání určitou rychlostí do tunelu...

    Německo vývoj propustného asfaltu a dlažeb finančně podpořilo. Materiály se nyní ve velkém používají zejména ve městech, kde se díky nim lépe zásobují vodou podzemní kolektory, přispívají také k vyšší vlhkosti vzduchu, díky čemuž je pobyt ve městě v létě snesitelnější.

    Materiál se má brzy začít testovat i u nás, poprvé jej položí na Ostravsku na parkoviště. „Z této zkušební plochy pak vzejde vyhodnocení. Díky simulátoru deště můžeme odpovědným prakticky ukázat, kolik vody zadrží běžný asfalt a kolik tento povrch,“ vysvětluje Vopravil s tím, že v Německu odstavné plochy z jiného materiálu už ani nebudují. „Už řadu let se to snažím prosazovat i u nás, ale jde to příliš pomalu,“ říká.

    Každý rok přicházíme o plodiny za 200 milionů

    Na to, aby nikdo z Čechů nehladověl, podle expertů z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) aktuálně stačí plodiny z 1,5 milionu hektaru půdy. To, co vyroste na zbývajícím milionu, putuje do ciziny, zajišťuje „nadstandardní potřeby“ Čechů a využívá se také na různé podnikatelské aktivity – třeba provoz bioplynových stanic, které se ládují kukuřicí či řepkou.

    „Potřeby jsme schopni pokrýt především díky rozvoji stále modernějších technologií a šlechtění nových, výkonnějších odrůd. Ztrátu zemědělské půdy tedy lze za cenu poklesu zemědělské produkce kompenzovat ještě i v následujícím období,“ vysvětluje Václav Voltr z ÚZEI.

    Běžným meziročním úbytkem orné půdy, zejména v okolí měst, však podle něj ročně přicházíme o produkci za zhruba 200 milionů korun. „Tato půda v blízkosti měst je přitom z pohledu nákladů na produkci i z pohledu dosahovaných výnosů často nejlukrativnější, zpravidla nepodléhá protierozním opatřením, bývá dopravně dobře dostupná i vhodná k obhospodařování svým tvarem,“ vysvětluje.

    Potravinovou soběstačnost země sice úbytek polí zatím neohrožuje, pokud by však v budoucnu bylo potřeba z jakéhokoli důvodu rozlohu polí zase navýšit, návrat k původnímu stavu už možný nebude. Úbytek zemědělské půdy je totiž jednosměrný, jak upozorňuje Václav Voltr.

    „Mohlo by to být žádoucí například při problému s nedostatkem živin, potřebou ekologické výroby nebo při prosazování opatření proti klimatickým změnám, jako jsou například agrolesnické systémy,“ vyjmenovává důvody, kdy by potřeba opětovného rozšíření polí mohla vyvstat.

    Jako možnou rezervu stát vnímá současné louky. „Těch za posledních více než dvacet let přibylo o 120 tisíc hektarů, jejich budoucí užití by však muselo být z důvodů protierozních opatření vázáno na přísnější provozní podmínky. Podmínky pro rostliny lze také zajistit formou skleníků, které mohou dosahovat i velkých rozměrů a v podstatě nejsou na kvalitě půdy závislé,“ uzavírá.




    Hlavní zprávy

    Nejčtenější

    V italském Janově se zřítil dálniční most, zemřelo 35 lidí

    Na frekventované dálnici v Janově na severu Itálie se zřítilo několik desítek...

    Na frekventované dálnici v Janově na severu Itálie se v poledne zřítil asi 80metrový úsek mostu. Podle poslední bilance...

    Všude bylo strašně krve. Češka promluvila o útoku žraloka na manžela

    Ilustrační snímek

    První dovolená v Egyptě se pro rodinu z malé moravské obce stala doslova hororovým zážitkem. Dva dny před odletem domů...



    Konflikt na koupališti v Dubí se odehrál jinak, tvrdí noví svědkové

    Koupaliště v Dubí na Teplicku v den incidentu. NEPOUZIVAT

    Zcela jiným způsobem popisují incident na koupališti v Dubí svědci, které oslovil server Romea.cz. Podle nejen romských...

    Najednou zmizela cesta. A byl jen pád, líčí český řidič tragédii v Janově

    Vrak kamionu české přepravní společnosti Sped - it, který se v italském Janově...

    „Najednou zničehonic zmizela cesta. A nebylo nic, jen pád. Myslel jsem, že zemřu. Jsem strašně šťastnej, že jsem to...

    V Dubí to vře, muže na místním koupališti napadli „přespolní“

    Opuchlá tvář, podlitina pod okem, sešité víčko a ústní koutek - tak vypadá po...

    Původně malicherná rozmíška mezi dvěma dětmi na brouzdališti v Dubí spustila konflikt, jehož následky bude město řešit...



    Další z rubriky

    Lidé poslali rodinám padlých vojáků v Afghánistánu více než 7 milionů

    Pietní ceremoniál při příletu ostatků tří českých vojáků padlých v Afghánistánu...

    Na pomoc rodinám českých vojáků zabitých při nedávném sebevražedném útoku v Afghánistánu lidé poslali již přes sedm...

    Francouz šel 2 200 kilometrů uctít v Litvínově strýce a jiné oběti válek

    Francouzský spisovatel Laurent Guillet na litvínovském hřbitově.

    K památníku na litvínovském hřbitově dopoledne dorazil po téměř 2 200 kilometrech pěšky francouzský spisovatel Laurent...

    Nejlepší fotkou roku 1968 je snímek raněného muže z 21. srpna

    Fotografie Bretislava Hyblera „Raněný na nosítkách“ vyhrála v soutěži Českého...

    Fotografie Břetislava Hyblera „Raněný na nosítkách“, kterou pořídil 21. srpna 1968 na Vinohradské třídě, vyhrála v...



    Najdete na iDNES.cz