Na doposud studené jaro doplatily zatím především brambory, tradiční zemědělská plodina regionu. "U jařin není posun tak markantní, ale u brambor máme zpoždění nejméně dvoutýdenní. Osázeli jsme teprve první hektar, půda je zatím hodně studená," potvrdil ředitel Zemědělského družstva v Želivě na Pelhřimovsku Josef Bulant. Podle něj je ale situace zemědělců hospodařících na těžších půdách a ve vyšších polohách ještě složitější. "Teď bude záležet na tom, zda nás už počasí konečně pustí do polí. Pokud stihneme brambory zasázet do poloviny května, nemusely by být o úrodu obavy," dodal.
Podobná situace panuje v celém kraji. "Máme zhruba desetidenní zpoždění, těžká mechanizace do polí na řadě míst dosud nemohla.
Agrotechnickými zásahy bychom ale měli negativní dopady zmírnit nebo možná i zcela eliminovat," hlásil agronom ZD Křižanovsko v Křižanově na Žďársku, Pavel Částek.
Zemědělci se povětšinou shodují, že letošní průběh jara, který je opět v řadě ukazatelů výjimečný, bude pro úrodu méně drastický než loňská extrémní sucha. "Loni jsme v dubnu v pohodě zaseli, ale přišel suchý květen a úroda uschla. Letošní zpoždění bude určitě menším zlem," srovnal poslední dva roky agronom Agrodružstva vlastníků Puklice na Jihlavsku Vladimír Eliáš, který hlásil zhruba týdenní skluz.
Jeho kolega z Agrodružstva Okrouhlice na Havlíčkobrodsku Jaroslav Domkář, ale tak jednoznačně loňské a letošní jaro nehodnotí. "Vlhko nám práce komplikuje. V našich podmínkách bychom přivítali spíš jaro podobné tomu loňskému. Letos máme v bramborách více než dvoutýdenní zpoždění a teprve po neděli začneme s kukuřicí," poznamenal.
Přestože jsou v prognózách, jak by mohla letošní úroda dopadnout, zemědělci pochopitelně opatrní, loňské ztráty by je postihnout neměly.
Spíš než výkyvy počasí je dnes trápí kroky úředníků z vedení resortu.
"Ze slíbených náhrad za loňské sucho jsme ještě neviděli ani korunu a stejně tak není jisté, co letos za úrodu dostaneme," poukázal na některé úřední překážky Jaroslav Domkář.
