Miloš Zeman se už v době, kdy byl premiérem, proslavil svými neotřelými přirovnáními. V rozhovoru pro týdeník Reflex nově přirovnal příznivce environmentalistických teorií ke komunistům.
"Nahradili jednu pitomou ideologii druhou pitomou ideologií. Boj proti jaderné energetice, kůrovcové kalamitě na Šumavě, boj proti dálnicím, proti jezům na Labi, to všechno má jednoho společného jmenovatele. Člověk nemá věřit, člověk má vědět," říká Zeman.
Jako příklad uvádí letošní protijadernou hysterii, která zasáhla Evropu po nehodě ve Fukušimě: "Jeden z největších světových odborníků na jadernou energetiku, Hans Blix, mi říkal: Vy jste se v té střední Evropě úplně zbláznili, Fukušima se dostala do problémů ne kvůli zemětřesení, ale kvůli tsunami. Vy nemáte ani zemětřesení, ani tsunami, proč jste se zbláznili?"
To, že se Němci nechali tak snadno zviklat k odklonu od jádra, glosuje v týdeníku drsně. Vzhledem k tomu, že se celý jejich národ nechal svého času ovládnout Hitlerem a nacionálním socialismem, není prý divu, že ho v současné době ovládá nenápadná zelená ideologie.
Zeman navíc avizovaný konec jaderné energie v Německu považuje pouze za jakousi úlitbu kancléřky Merkelové tamní sílící straně Zelených. "Až tam budou nové volby, tak se na tento slib tiše a rozumně zapomene," dodává.
Muslimové v Evropě? Buď se asimilují, nebo ať jdou zpět
A jak už je u Zemana poslední dobou obvyklé, rozhovor se dotkl i ožehavé problematiky islamismu a islámu obecně. Už dříve uvedl, že civilizace táhnoucí se od severu Afriky až po Indonésii je pro Západ nepřítelem číslo jedna. Islám je podle něj už ze své podstaty nejnetolerantnější velké náboženství na světě.
Muslimové jsou prý jediným nebezpečím, které západní civilizaci hrozí. A to dle Zemana bohatě stačí. Konkrétně ho děsí vstřícný postoj Evropy k přistěhovalectví.
"Jsou dva typy imigrací. Politická a ekonomická. Muslimská imigrace do Evropy je v podstatě ekonomická. Zatímco politické imigranty máme přijímat, (...) těch 99 procent ekonomických si musí zvyknout na to, že se mají buď asimilovat, nebo odejít zpátky do svých zemí," říká v Reflexu.
Skeptický je i k letošnímu revolučnímu vývoji několika muslimských zemí známému jako "arabské jaro". Obává se, že po pádu diktátorů nastoupí do čela rozbouřených zemí fundamentalisté. Jako analogii uvádí situaci v Íránu roku 1979, kde po pádu šáha Pahlávího nastoupil ajatolláh Chomejní.
"Lidé podléhají iracionálním motivům. Tu nacismu, tu fašismu, tu komunismu, tu environmentalismu nebo alternativní medicíně. Já jim z nějakých důvodů nepodléhám," uzavírá Zeman debatu nad neutěšenou situací celého světa.
