Zeman připravil už druhou verzi smlouvy. K první měli právníci ministerstva zásadní výhrady, mluvili o rozporu s mezinárodními smlouvami a zásadami mezinárodního práva.
Prezident zatím nechtěl specifikovat podrobnosti nového návrhu, protože ty se podle něj zveřejňují až ve chvíli, kdy je smlouva podepsána. „Věřím, že to je další krok, který odstraňuje některé námitky, které byly vzneseny proti první verzi této smlouvy,“ uvedl Zeman.
Ministerstvo zahraničí potvrdilo, že smlouvu dostalo a studuje ji. Lubomír Zaorálek však odmítl, že by se na ni s prezidentem shodli. „Dohoda mezi mnou a prezidentem Zemanem stran smlouvy mezi ČR a Norskem ve věci vydávání dětí zatím žádná není,“ uvedl.
„Tento návrh neřeší vydávání dětí, ale spíše spolupráci orgánů sociálně - právní ochrany dětí v řízeních na jejich ochranu. Je tedy otázkou, jaký by taková smlouva měla smysl. Zároveň samozřejmě stále platí splnění základní podmínky, že s takovým návrhem by musela vyslovit souhlasit i druhá strana, tedy Norsko,“ dodal.
Na Zaorálkovo vyjádření reagoval prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. „Pan ministr Zaorálek něco jiného říká panu prezidentovi a něco jiného médiím. Vyvolává to závažné otázky,“ napsal na Twitter.
Pan ministr Zaorálek něco jiného říká panu prezidentovi a něco jiného médiím. Vyvolává to závažné otázky.
Zeman přišel s prvním návrhem smlouvy v lednu v reakci na několik případů, kdy norské úřady odebraly děti s českým občanstvím rodičům. První kauza se týká synů Evy Michalákové, které norské úřady odebraly české matce, druhá devítiměsíčního děvčátka. Podle poslankyně Jitky Chalánkové (TOP 09) existuje i třetí případ, podrobnosti ale nezveřejnila.
Jednání s Norskem podle Zemana budou dlouhá a komplikovaná. „Myslím si, že smlouva může plnit preventivní funkci, aby nedocházelo k opakování situace, co nastala u dětí manželů Michalákových,“ řekl Zeman na tiskové konferenci v Jilemnici. Norsko podle něj lze přesvědčit o podpisu „diplomatickým jednáním vedeným v hedvábných rukavičkách a jemným jazykem.“
Nepříliš vřelé vztahy současné hlavy státu a ministra zahraničí ovlivňuje rozdílný postoj v některých zahraničněpolitických otázkách. Prezident se s vládou neshodl třeba v názoru na konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, do sporu s kabinetem se dostal i kvůli loňské účasti na vojenské přehlídce v Moskvě, jmenování velvyslanců nebo migrační krizi.
Svou roli hraje i osobní rovina. Vztahy bývalých stranických kolegů utrpěly, když současný šéf diplomacie nepodpořil Zemana při prezidentské volbě v roce 2003. Při skládání kabinetu o deset let později se pak mluvilo o tom, že prezident kvůli staré křivdě odmítne jmenovat Zaorálka ministrem.
Norská vláda před týdnem potvrdila, že je v letošním roce připravena ratifikovat haagskou Úmluvu o ochraně dětí. Vydala také novou směrnici pro místní úřady, v níž radí, jak jednat v případech týkajících se odebírání dětí z rodin, v nichž alespoň jeden z rodičů není Nor. Podle směrnice norská sociální služba mimo jiné musí brát ohled na vztah dětí k jejich zemi původu, píše dnes server The Local.
