Prezident Miloš Zeman jmenoval do funkce ministryně školství Kateřinu...

Prezident Miloš Zeman jmenoval do funkce ministryně školství Kateřinu Valachovou. (17. června 2015) | foto: Michal Růžička, MAFRA

Zeman vetoval školský zákon. Obce a města to finančně nezvládnou, tvrdí

  • 264
Prezident Miloš Zeman vetoval ve středu novelu školského zákona, která by měla přinést povinnou maturitu z matematiky nebo místa ve školkách i pro dvouleté děti. Ve středu o tom informoval hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Zeman tak učinil na základě doporučujícího dopisu Svazu měst a obcí České republiky. Sněmovna může veto přehlasovat.

Argumenty, které prezidenta k vetu vedly, Hrad shrnuje v otevřeném dopise předsedovi Sněmovny Janu Hamáčkovi. Poukazuje hlavně na velké finanční a administrativní nároky pro města a obce. „Navrhuji, aby Poslanecká sněmovna vrácený zákon neschválila a umožnila tak, aby po širší diskusi byl školský zákon upraven tak, že bude zajišťovat rozvoj vzdělání takovým způsobem, jenž bude založen na reálných základech,“ napsal Hamáčkovi Zeman.

04.května 2016 v 16:13, příspěvek archivován: 04.května 2016 v 17:09

Pan prezident na základě doporučujícího dopisu Svazu měst a obcí České republiky vetoval novelu školského zákona.

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) v reakci na Zemanovo veto na Twitteru uvedla, že je z tohoto kroku zklamaná. „Rezignujeme tím na budování kapacit mateřských škol,“ dodala. Ještě před vyhlášením veta upozornila, že novela prošla oběma komorami Parlamentu a je potřebná. „Je za ní obrovské úsilí a dřina a souvisí s ní také nemalé finanční prostředky,“ uvedla.

04.května 2016 v 16:46, příspěvek archivován: 04.května 2016 v 17:11

2/2 Jsem zklamaná i za rodiče. Rezignujeme tak na budování kapacit MŠ.

„Řada obcí v minulosti zcela rezignovala na to zajistit rodičům místa pro jejich děti. Tímto krokem se rodičům opět nepomůže, a to ani ve slaďování rodinného a profesního života. Obce mají také konečně příležitost čerpat evropské i národní prostředky pro kapacity škol. Poprvé koordinujeme programy a vyhlašujeme nové (doposud chybějící) pro rok příští. Důvody pro odmítnutí garance míst neexistují,“ uvedla později v prohlášení.

Novela předpokládá zavedení povinné maturity z matematiky za pět let. Měly by se také od příštího roku sjednotit přijímací zkoušky na střední školy. Norma dále zakotvuje nárok na umístění v mateřských školách postupně pro čtyřleté, tříleté a dvouleté děti. Ty nejmladší by ho měly mít od roku 2020. Poslední ročník předškolního vzdělávání má být od září 2017 povinný.

Předseda ODS a bývalý ministr školství Petr Fiala Zemanovo rozhodnutí vítá. „Po dlouhé době tak prezident udělal jeden správný krok. Povinná školka nebo jednotné přijímačky na střední školy nic dobrého nepřináší (...) Věřím, že Sněmovna prezidenta nepřehlasuje a zákon tak poslanci odmítnou, uvedl.

Senátoři novelu schválili 20. dubna, a to navzdory doporučení svých výborů, aby odmítli uzákonit nárok dvouletých dětí na místa v mateřských školách. Nyní jsou do školek přijímány zpravidla tříleté děti. Změna má platit od roku 2020 a podle Valachové je přirozenou reakcí na demografický vývoj. Má umožnit matkám, aby se dříve vrátily do zaměstnání. Na jejich děti ve školkách budou dohlížet chůvy. Kritici návrhu argumentovali tím, že školky by neměly být odkladištěm dětí, a preferovali výchovu v rodině.

Senátní školský výbor také podobně jako dříve někteří poslanci prosazoval odklad nových pravidel společného vzdělávání žáků se speciálními potřebami v běžných školách, tedy takzvanou inkluzi. Důvodem návrhu odkladu byla snaha poskytnout školám čas se na ně připravit. Senát ale novelu schválil beze změn.

Zeman v minulosti důrazně kritizoval plány inkluze ve školství. Těchto změn, které začnou platit v září, se však tato novela netýká. Nová pravidla byla schválena loni na jaře v jiné novele, kterou prezident podepsal. Při jednání o aktuální novele se objevily návrhy na odklad inkluzivních změn, ale neprošly.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video