Zatímco ve sporu kolem Temelína a Benešových dekretů s Rakouskem a Německem vystupuje Miloš Zeman jako důležitý hráč, ve Svaté zemi je trochu exotickým komentátorem. K usmíření Izraelců a Palestinců nemůže přispět víc než k tomu, aby o volbách u nás bylo krásné počasí.
Může tedy vystupovat jako někdo, kdo provokativně a ostře vykřikne: "Král je nahý!" Jestliže rozpoutává svými prořízlými ústy nevraživost k Rakousku či k Německu, dopouští se politického zločinu, i když v jeho drsných slovech může být kousíček pravdy. Na Blízkém východě se zdánlivě dopouští pouze diplomatického faux pas.
Z Palestiny do Bruselu je však v globální vesnici, co by kamenem dohodil.
A tam Joschka Fischer a paní Ferrero-Waldnerová hlasitě volají: To je naprosto nepřijatelné, takhle mluvit. Zeman je za svá ústa trestán, ať je otevře, kde chce.
Má však přece pravdu: terorista je terorista a s takovým se nevyjednává. Má pravdu i v tom, že prezident palestinské samosprávy Jásir Arafat surové zabíjení civilistů trpí a pravděpodobně k němu i napomáhá. Má pravdu i v tom že "odsun" Palestinců je jedním z teoreticky možných řešení blízkovýchodního konfliktu.
Evropané však našeho premiéra znají málo, když žádají vysvětlení. Stejně přece mohl tvrdit, že Palestinci žijí v zoufalých podmínkách natěsnáni na zlomku své země. Že oni nemohou za to, že Evropa si svou vinu, kterou spáchala na Židech, řešila na jejich účet. Že izraelské odvety za atentáty jsou brutální a umírají při nich nevinné děti.
Možná, že až pan Zeman příště navštíví Palestinu, řekne, že Šaron se podobá Hitlerovi a Židé by měli být z Palestiny odsunuti do Evropy. Unie by si už měla připravit reakci.