Ústavní žalobou na hlavu státu se v pátek začali zabývat poslanci ústavně-právního výboru Sněmovny a přišel ji obhajovat právě Láska. „Prezident nerespektuje ústavní uspořádání,“ řekl senátor. Miloš Zeman se podle něj snaží o nepřiměřený vliv na vládu, která se přitom odpovědná nikoli jemu, ale Poslanecké sněmovně.
Senátor Václav Láska
Senátor Láska vyčetl Zemanovi i třeba pokus o nátlak na soudce a zmínil v této souvislosti bývalého šéfa Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu.
„To je váš výklad,“ opáčila Láskovi poslankyně za ANO, bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková. Senátorova interpretace podle ní nemá oporu ve znění Ústavy.
„Nikdo z nás tady není v roli žalobců, nikdo z nás tady není v roli soudců,“ uvedl šéf KDU-ČSL Marek Výborný. Rolí poslanců je podle něj jen to, zda pošlou věc „do stoupy“, nebo k rozhodnutí Ústavnímu soudu. A poslanec za TOP 09 Dominik Feri navrhl, aby o ústavní žalobě na Zemana hlasovali poslanci po jménech, stejně jako při hlasování o důvěře vládě.
To ale ústavně-právní výbor v pátek nepodpořil. Nedal ani doporučení Sněmovně jako celku, jak mají poslanci 26. září o ústavní žalobě hlasovat.
Michálek vyčetl Zemanovi snahu korumpovat soudce Baxu
„Návrh, jak nám ho předložil Senát, je podle mě pel-mel,“ řekl při jednání výboru šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Jsou v něm podle něj i věci, které nemají s porušováním Ústavy nic společného, ale i body, kdy jsou podle Michálka výhrady senátorů relevantní. „Osobuje si kompetence, které nemá,“ vyčetl Michálek prezidentovi Zemanovi.
Zmínil snahu „korumpovat“ bývalého šéfa Nejvyššího správního soudu Baxu, ovlivnit jeho rozhodování v konkrétních věcech, že se může stát předsedou Ústavního soudu. „Rád překrucujete a držíte se občas málo faktů,“ odmítla tato Michálkova slova exministryně spravedlnosti za ANO Helena Válková.
„Jmenování Rusnokovy vlády pokládá opravdu za protiústavní,“ řekl šéf ústavně-právního výboru Marek Benda z ODS. Ale za to měl být podle něj hnán k odpovědnosti, ale již před pěti lety. Zeman v roce 2013 jmenoval úřednickou vládu Jiřího Rusnoka po pádu kabinetu Petra Nečase navzdory tomu, že ve Sněmovna existovala většina pro novou koaliční vládu v čele s Miroslavou Němcovou. Rusnokův kabinet jmenovaný navzdory většině ve Sněmovně pak nedostal důvěru.
V Senátu ústavní žaloba potřebné hlasy získala
Pro podání žaloby k Ústavnímu soudu v červenci hlasovalo 48 ze 75 přítomných senátorů, potřeba bylo nejméně 45 hlasů. Aby se ústavní žaloba dostala k Ústavnímu soudu, musela by s tím souhlasit alespoň třípětinová většina všech poslanců, tedy nejméně 120 ze 200.
Šance návrhu zřejmě nejsou vysoké. „Když jsem žalobu četl, tak mně to připadá jako slátanina několika volebních období,“ řekl šéf poslaneckého klubu vládního hnutí ANO Jaroslav Faltýnek. Poslancům ANO, jichž je nejvíce, bude doporučovat, aby pro ústavní žalobu na Zemana nehlasovali. Prezident má podporu také v KSČM, která toleruje menšinovou vládu Andreje Babiše, u hnutí SPD a také přinejmenším u části poslanců vládní ČSSD.
Část poslanců sociální demokracie může mít pro návrh pochopení, protože Zeman otálel s odvolání ministra kultury Antonína Staňka, když o to ČSSD stála, a odmítavě se stavěl i k nominaci náhradníka na jeho post, místopředsedy strany Michala Šmardy. Nakonec se tak ministrem kultury stal Lubomír Zaorálek.
Senátoři Zemanovi vytkli osm případů porušení Ústavy
Senátoři prezidentovi vytkli celkem osm případů jednání, kdy se podle nich odchýlil od toho, co mu ukládá Ústava ČR. Jedním z nich bylo Zemanovo otálení s odvoláním Staňka. Prezident ho nakonec odvolal k 31. červenci.
Většině v horní komoře parlamentu také vadí, že Zeman natahoval vládnutí první jednobarevné menšinové vlády Andreje Babiše bez důvěry. „Prezident tak prodlužováním vládnutí vlády v demisi, aniž by hledal politické řešení, které by odstranilo překážku nezískání důvěry této vládě, vytvořil situaci, kdy vláda bez důvěry fakticky vládla bez jakékoliv odpovědnosti,“ píše se v návrhu ústavní žaloby.
Výtka míří i k tomu, že Zeman loni odmítl jmenovat ministrem zahraničí Miroslava Pocheho z ČSSD. Ministrem se pak stal Tomáš Petříček
Prezident Miloš Zeman označil návrh žaloby za ústavní „negramotnost“ a odmítl tvrzení, že jsou jeho kroky v rozporu s ústavou. „Obsah žaloby není podstatný, protože je to naprostá ústavní negramotnost. Kdyby se to náhodou dostalo k Ústavnímu soudu, tak pokud tam bude kvalifikovaný ústavní právník, tak jim to samozřejmě hodí na hlavu,“ řekl prezident. Žádné protiústavní kroky v jeho počínání nevidí ani premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš.
Bylo by na místě brát ústavní žalobu vážně, řekl Láska (červen 2019):
13. června 2019 |
