Zeman chce, aby Ústavní soud zrušil část lex Babiš, stížnost dá i ANO

  • 138
Prezident Miloš Zeman podepsal podnět Ústavnímu soudu kvůli novele zákona o střetu zájmů. Zákon, který omezuje přístup firem členů vlády ke státním podporám, je podle něj protiústavní. Oznámil to mluvčí Hradu Jiří Ovčáček s tím, že prezident bude požadovat zrušení tří částí zákona nazývaného lex Babiš.

„Není zřejmé, jak by veřejný funkcionář mohl ovlivnit ve prospěch obchodní společnosti, v níž má majetkovou účast, rozhodnutí sektorového nebo veřejného zadavatele o zadání veřejné zakázky,“ píše se v Zemanově podnětu Ústavnímu soudu.

Lex Babiš

Zákon zakazuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Součástí zákona je i ustanovení, které zakazuje členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.

„Pan prezident podepsal dopis předsedovi Ústavního soudu, panu Pavlu Rychetskému, a především podnět Ústavnímu soudu ve věci novely zákona o střetu zájmů nazývané lex Babiš,“ řekl Ovčáček.

„Část normy je v každém případě v rozporu s článkem 11 odstavce 1 Listiny základních práv a svobod, podle něhož vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Lze nalézt též zřejmý rozpor s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána,“ uvedl prezidentův mluvčí.

„Užívání každého práva přiznaného zákonem (v daném případě jde o právo ucházet se o veřejnou zakázku, investiční pobídku nebo dotaci) musí být zajištěno bez jakékoli diskriminace, a to kromě jiného, i z důvodu majetku nebo jiného postavení,“ píše se doslova ve stížnosti, kterou zveřejnil Hrad na svých stránkách (podrobnější obsah Zemanova návrhu Ústavnímu soudu zde).

Stížnost na zákon podá i 42 poslanců za ANO a Úsvit

Kromě Zemana se na Ústavní soud obrátí kvůli lex Babiš také poslanci hnutí ANO. „V tuto chvíli je návrh připravený, předpokládám podání příští týden,“ řekl místopředseda Sněmovny za ANO Radek Vondráček. Podnět podepsalo podle něho 42 poslanců, z toho tři z klubu Úsvitu.

Poslanci zákon přijali, když přehlasovali i veto prezidenta Zemana a vicepremiér a šéf ANO Andrej Babiš následně své firmy Agrofert a SynBiol převedl do dvou svěřenských fondů, aby vyhověl zákonu o střetu zájmů (více zde). Agrofert je největším producentem v českém zemědělství a potravinářství, podniká v chemickém průmyslu a je významným subjektem i v lesnictví a médiích.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video