Signatáři petice tvrdili, že důvodem pro to, aby senátoři zvážili ústavní žalobu na prezidenta pro velezradu, je „proruská propaganda“, kterou podle organizátora petice Michala Majznera prezident šíří.
„Prezident Miloš Zeman svými rozporuplnými výroky k sankcím proti putinovskému režimu v Rusku zadal důvodně podezření, že jedná spíše v zájmu nepřítele - putinovského režimu, než v zájmu České republiky a jejích spojenců,“ uváděla petice. Do Senátu dorazila letos na jaře (více zde).
Senátoři si vyžádali posudky ústavních právníků a na základě nich jednomyslně ve čtvrtek odhlasovali usnesení, že Zemanovy výroky nemají dopad na svrchovanost a celistvost republiky a na demokratický řád a že nelze mluvit o velezradě.
Jednání o této věci senátory ovšem příliš nezaujalo. Přítomno bylo jen 37 z 81 senátorů. K jednání o petici se horní komora parlamentu dostala až pozdě večer. Pro Senát to byl nejen poslední bod čtvrtečního jednání, ale zároveň poslední bod jednání letos.
S kritikou Zemana ale někteří senátoři vystoupili. „Snaží se společnost rozdělovat ve svůj prospěch,“ řekl senátor za ODS Lumír Aschenbrenner. Na hlasování o jeho návrhu doprovodného usnesení vyzývajícího prezidenta, aby se zdržel činů, které by mohly být vykládány jako hrubé porušení Ústavy ČR, už ani nedošlo.
Ve chvíli, kdy senátoři odhlasovali, že se Zeman nedopouští velezrady a odmítli petici, rozprchli se domů. Ze stejného důvodu se nehlasovalo ani o návrhu Jiřího Šestáka z klubu Starostové a nezávislí, že prezident by měl společnost sjednocovat a zmírňovat konflikty a ne ji naopak rozdělovat.
„Má to vyvolávat jen neklid ve společnosti. Petice je součást dlouhodobé štvavé kampaně. Společnost je už dávno rozdělaná i my jsme rozdělení už dávno na levici a pravici,“ zastal se prezidenta Zemana místopředseda horní komory parlamentu Zdeněk Škromach z ČSSD.
Ti, kteří systematicky a dlouhodobě mluví o tom, že prezident Zeman přispívá k fašizaci společnosti, třeba když mu vyčetli, že byl 17. listopadu 1989 na jednom pódiu na Albertově s lídrem Bloku proti islámu Martinem Konvičkou, se podle Škromacha naopak někdy sami jako fašisté chovají. Jak přesně, to už však nevysvětlil.
17. listopadu 2015 |
