Zeman o Brezinovi tehdy řekl, že za peníze energetické společnosti ČEZ psal články podporující dostavbu Jaderné elektrárny Temelín.
Dřívější rozhodnutí Vrchního a Nejvyššího soudu, podle nichž se Zeman nemusel novináři omlouvat ani mu zaplatit odškodné (více zde), zrušil v listopadu 2005 Ústavní soud.
Zeman, který se dnešního soudního jednání nezúčastnil, se má Brezinovi omluvit v deníku MF DNES. Kromě finanční satisfakce musí novináři ještě uhradit soudní výlohy. Ty se podle Breziny pohybují rovněž kolem 50 tisíc korun. Proti soudnímu rozhodnutí může Zeman podat dovolání k Nejvyššímu soudu.
Brezina se chce ale ještě domáhat svých práv u mezinárodního soudu. "České soudy mě prostě osm let nedokázaly ochránit před lží. Domnívám se, že jim to trvalo tak dlouho právě proto, že tu lež řekl premiér," řekl.
Vrchní a Nejvyšší soud se ve svých dřívějších rozsudcích přiklonily k Zemanovu vysvětlení, že jen zopakoval to, co mu sdělil tehdejší generální ředitel ČEZ Milan Černý. Podle Ústavního soudu si měl premiér tyto informace ověřit. - více zde
Předchozí verdikty podle něj porušily základní právo novináře na zachování osobní cti a dobré pověsti. Novináře obecně sice Ústavní soud označil za veřejně činnou osobu, jejíž práce může být z hlediska ústavy terčem veřejné kritiky, musí však být podložena fakty.
Závažnost Zemanova obvinění navíc podle Ústavního soudu přesahuje zájmy jednotlivce, protože sdělení zpochybnilo pověst komunity novinářů jako profesní skupiny.
Zeman v červnu 1999 novinářům jmenoval Brezinu jako příklad zkorumpovaného žurnalisty. "Když si přejete nějaké konkrétní důkazy o korupci novinářů, dovolte, abych vám jeden dal," uvedl v roce 1999 Zeman Brezinovo obvinění z korupce.
Brezina v tisku sice obhajoval jadernou energetiku, nikdy se však neprokázalo, že by to dělal na základě smlouvy s ČEZ nebo za peníze společnosti. Městský soud dal v roce 1999 za pravdu novináři s tím, že jej Zeman svým výrokem poškodil. Jeho rozsudek ale zrušil Vrchní soud v Praze a Brezina neuspěl ani v roce 2003 s dovoláním u Nejvyššího soudu.
Dřívější rozhodnutí Vrchního a Nejvyššího soudu, podle nichž se Zeman nemusel novináři omlouvat ani mu zaplatit odškodné (více zde), zrušil v listopadu 2005 Ústavní soud.
Zeman, který se dnešního soudního jednání nezúčastnil, se má Brezinovi omluvit v deníku MF DNES. Kromě finanční satisfakce musí novináři ještě uhradit soudní výlohy. Ty se podle Breziny pohybují rovněž kolem 50 tisíc korun. Proti soudnímu rozhodnutí může Zeman podat dovolání k Nejvyššímu soudu.
Brezina se chce ale ještě domáhat svých práv u mezinárodního soudu. "České soudy mě prostě osm let nedokázaly ochránit před lží. Domnívám se, že jim to trvalo tak dlouho právě proto, že tu lež řekl premiér," řekl.
Vrchní a Nejvyšší soud se ve svých dřívějších rozsudcích přiklonily k Zemanovu vysvětlení, že jen zopakoval to, co mu sdělil tehdejší generální ředitel ČEZ Milan Černý. Podle Ústavního soudu si měl premiér tyto informace ověřit. - více zde
Předchozí verdikty podle něj porušily základní právo novináře na zachování osobní cti a dobré pověsti. Novináře obecně sice Ústavní soud označil za veřejně činnou osobu, jejíž práce může být z hlediska ústavy terčem veřejné kritiky, musí však být podložena fakty.
Závažnost Zemanova obvinění navíc podle Ústavního soudu přesahuje zájmy jednotlivce, protože sdělení zpochybnilo pověst komunity novinářů jako profesní skupiny.
Zeman v červnu 1999 novinářům jmenoval Brezinu jako příklad zkorumpovaného žurnalisty. "Když si přejete nějaké konkrétní důkazy o korupci novinářů, dovolte, abych vám jeden dal," uvedl v roce 1999 Zeman Brezinovo obvinění z korupce.
Brezina v tisku sice obhajoval jadernou energetiku, nikdy se však neprokázalo, že by to dělal na základě smlouvy s ČEZ nebo za peníze společnosti. Městský soud dal v roce 1999 za pravdu novináři s tím, že jej Zeman svým výrokem poškodil. Jeho rozsudek ale zrušil Vrchní soud v Praze a Brezina neuspěl ani v roce 2003 s dovoláním u Nejvyššího soudu.
