Nejprve tedy k tomuto méně závažnému omylu: kabinet splnil jediný ze svých hlavních cílů. Hospodářství poslední dva roky roste. To je nesporný a viditelný úspěch. Od roku devadesát osm však vzrostla i nezaměstnanost. Vláda nedokázala ušetřit státní prostředky na rozvoj školství a vzdělávání vůbec.
Sporný je úspěch v boji proti hospodářské kriminalitě. Je více obviněných a zavřených "tunelářů". Dá se však mluvit o potření zlodějství v zemi, o které se ví, že je zkorumpovaná? Zemanovými čísly řečeno vláda prohrála boj se svými úkoly v poměru dva a půl ku jednomu a půl bodu. Vzhledem k tomu, že závisela na podpoře svého úhlavního nepřítele, který ji chtěl "historicky znemožnit", je to čestná prohra, přibližně podobná té našich hokejistů s Rusy.
Nyní k druhému, těžšímu omylu. Svět lidí není uzavřen do čísel. Zeptáme-li se, jak se zlepšil život za Zemana proti životu za Klause, tak s oběma očima přimhouřenýma můžeme nanejvýš říci, že se nezhoršil. V tomto zběsile rychlém světě je to strašně málo. Historici možná za pár desítek let nazvou tuto vládu nikoli vládou sebevrahů, ale vládou stagnace.
Zeman nepřevzal spálenou a vytunelovanou zemi a neodevzdává svému nástupci zdravou společnost. Nastoupil v době obecného zklamání z toho, jak je postaráno o veřejné věci, a končí v době ještě o něco většího zklamání. Společnost ztratila další čtyři roky v čekání na důchodovou, daňovou, školskou a zdravotní reformu, které by z ní mohly udělat moderní stát.
Lidská iniciativa, drobné podnikání - tento hlavní motor prosperity - byly spíše brzděny než povzbuzovány. Nejméně dvacet procent občanů se neztotožňuje s režimem a bude volit militantní levici nebo pravici. Ostatní budou volit menší zlo.
V jediné věci uspěl pan Zeman takřka stoprocentně - v jednání s Evropskou unií. Na cílové pásce však dokázal úsilí svého týmu zničit nenávistnými útoky proti českým Němcům.
Miloš Zeman často napadá své kritiky za to, že jen mluví, ale za ním stojí hora práce. Tato věta se dá obrátit proti němu a celé jeho době do jiného, ale bohužel pro nás všechny pravdivého úsloví: "Když už nejsi ani nadaný, ani schopný, buď, chlapče, aspoň pracovitý."
