Miloš Zeman během rozhovoru pro iDNES.cz (20. dubna 2016) | foto: Michal Šula, MAFRA

Nikdo mnou nemanipuluje. Ani Moskva, ani Washington, řekl Zeman

  • 457
Český prezident Miloš Zeman v rozhovoru s jedním z ruských novinářů, kteří nedávno přišli v Česku o akreditaci, uvedl, že jím nikdo nemanipuluje. „Ani Moskva, ani Washington,“ řekl. V řešení uprchlické krize se Zeman znovu vyslovil pro uzavření vnějších hranic EU. „Nechápu, proč Itálie a Řecko nepodnikají žádné kroky,“ podivila se česká hlava státu. Že ruský novinář nemá akreditaci, Zemanovi nevadí.

Receptem na řešení migrační krize je podle Zemana uzavření vnějších hranic Evropské unie, přičemž tento úkol by měl být svěřen společnému ozbrojenému sboru. „Co je třeba udělat? Nejsprávnější by bylo uzavřít vnější hranice Evropské unie,“ zopakoval svůj dlouhodobý názor Zeman.

Vladimir Sněgirjov

Jeden ze dvou novinářů, kterému Česko v dubnu odmítlo prodloužit povolení pracovat v Česku. Důvod zamítnutí akreditace ministerstvo zahraničí nesdělilo (najdete zde). Rusko v reakci na krok české strany přišlo s protiútokem ve formě vyhoštění dvou českých novinářů (čtěte zde). Vedle Sněgirova Česko neprodloužilo povolení také Alexandru Kuranovovi. Ten se obrátil na premiéra Bohuslava Sobotku (více čtěte zde).

„Nechápu, proč Itálie a Řecko nepodnikají žádné kroky, aby kontrolovaly své hranice,“ prohlásil Zeman v rozhovoru s ruským novinářem zbaveným akreditace u českého ministerstva zahraničí, který v pondělí na svém webu zveřejnil ruský vládní list Rossijska gazeta.

„Potíž je v tom, že Evropská unie si nezvykla na krize a není schopna operativně reagovat. Nelegální migrace je velká krize, možná nejvážnější zkouška EU za celou její historii,“ zdůraznil český prezident, podle něhož je kultura migrantů nekompatibilní s evropskými hodnotami.

Sankce jsou dvojí prohrou

K sankcím, které proti Rusku zavedl Západ v reakci na ruskou anexi Krymu a na ruskou politiku proti Ukrajině, Zeman poznamenal, že je obecně proti sankcím a že je považuje za prohru obou stran. „Podobné kroky nepomáhají rozvoji vzájemných vztahů, překážejí nastolení důvěry. Existuje termín win win strategy, tedy dvojí vítězství. Politiku sankcí bych označil za lost lost strategy, tedy dvojí prohru,“ řekl Zeman.

Zapochyboval také o potřebnosti amerického protiraketového štítu v Evropě poté, co dohoda s Teheránem o íránském jaderném programu vedla ke zrušení protiíránských sankcí. „Ano, Íránci samozřejmě mají své balistické rakety a nikdo přesně neví, zda mají jaderné zbraně. Ale teď takový štít není potřebný,“ řekl Zeman.

Rusko proti americké protiraketové obraně od počátku ostře protestuje jako proti hrozbě pro svou národní bezpečnost a varuje, že přijme protiopatřením. „Nikdo mnou nemanipuluje. Ani Moskva, ani Washington. Mohu říci, že manipuluji sám sebou. Jindy mnou manipuluje má žena, ale to se netýká politiky,“ řekl dále v rozhovoru Zeman.

Akreditace prý Zemana nezajímá

Český prezident rozhovor poskytl Vladimiru Sněgirjovovi, kterému české úřady neprodloužily akreditaci, což v českém tisku vyvolalo spekulace, že ruský žurnalista pro tajné služby představuje bezpečnostní riziko, neboť se stýká s podezřelými lidmi. Zeman řekl, že on sám se také stýká s „podezřelými lidmi“, což považuje za součást své práce a rozhodně za součást práce jakéhokoli novináře, a že jej naprosto nezajímá, zda novinář má, či nemá akreditaci.

Na jeden ze Sněgirjovových dotazů odpověděl, že dveře jeho prezidentské rezidence nadále zůstávají zavřené pro amerického velvyslance v Praze, který mu rozmlouval loňskou návštěvu Moskvy. Pražský hrad může Andrew Schapiro „kdykoli navštívit jako turista“, poznamenal Zeman.

Prezident také podle ruského novináře prozradil, že momentálně čte současně dvě knihy - autorem jedné je český sociolog Jan Keller, druhá pak představuje návrat do dětství a je jí Robur Dobyvatel od Julesa Vernea.

Špionmánie, reagovali ruští novináři na neprodloužení akreditace:

21. dubna 2016

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue