Sazenici lípy, kterou obdržel k narozeninám darem od zástupců Hospodářské komory, uvede Zeman symbolicky v život ve středu v půl jedenácté dopoledne na Pražském hradu. Konkrétně v takzvaných Produkčních zahradách.
Produkční zahradyČtyřhektarový areál přiléhá k Lumbeho vile, v níž prezident bydlí. Lípu tak bude mít blízko svého sídla, ačkoliv se původně uvažovalo o vysazení v Lánech. Zahrady nejsou veřejnosti běžně přístupné, čas od času se při zvláštních akcích otevřou. Zde pěstované rostliny se užívají při protokolárních akcích na Hradě. |
Prezident lípu obdržel krátce po 28. září, což je nejen Den české státnosti a svátek sv. Václava, ale také den, kdy má současná hlava státu narozeniny.
„Lípa bude z rozhodnutí prezidenta věnovaná Dnu české státnosti. Termín je takto zvolen proto, že je blízko oběma významným svátkům,“ řekl iDNES.cz mluvčí Hradu Jiří Ovčáček s poukazem na blížící se 28. říjen, kdy v roce 1918 vzniklo samostatné Československo.
„Symbol kolaborace“
Není tajemstvím, že před čtrnácti lety Zeman, tehdy premiér, projevoval ke svatému Václavovi výrazně vyhraněný názor. Když Sněmovna projednávala návrh, aby se 28. září stalo státním svátkem, řekl doslova: „Pokusím se vás přesvědčit, že tento návrh, pokud by byl přijat, by nebyl oslavou české státnosti, ale oslavou servility a kolaborace.“ (Stenozáznam z Poslanecké sněmovny si přečtěte zde.)
Zeman tehdy také zmínil tribut „tří set volů ročně do Němec“ (sv. Václav podle Františka Palackého odevzdával daň 120 volů a 500 hřiven stříbra) coby doklad toho, že přemyslovský panovník „dospěl k názoru, že ohnutá páteř je tím nejlepším způsobem, jak se vyrovnat s velkým sousedem“. V tehdejší Evropě byly podobné tributy na denním pořádku, nicméně pravdivost Palackého vyčíslení se nikdy nepodařilo prokázat.
Prezident smířlivější premiéra
Zeman z roku 2014 však mluví o poznání smířlivější než Zeman z roku 2000. „Myslím, že o vztahu pana prezidenta k tomuto státnímu svátku dostatečně vypovídá zdravice, kterou zaslal ke Dni české státnosti 28. září na Národní svatováclavskou pouť do Staré Boleslavi,“ poznamenal pro iDNES.cz Ovčáček.
V prezidentské zdravici se Zeman k patronovi českých zemí už hlásí. „Jsem v těchto chvílích, kdy si připomínáte našeho národního patrona, v myšlenkách s Vámi se všemi,“ stojí v ní. Prezident dále píše, že svátek sv. Václava „je pevně zakotven v našich kalendářích, vnímáme ho jako přirozenou součást dějinného odkazu, který je pro nás důležitý“.
Z textu zdravice je znát, že se Zeman světcově osobnosti věnoval hlouběji. Napsal, že jeho doba znamenala pro rodící se český stát a jeho snahu etablovat se v tehdejším složitém politickém evropském uspořádání řadu problémů a překážek. „Byl panovníkem, který musel vést složitá diplomatická jednání a hlavní důraz kladl na mírové řešení konfliktů a jednání smírčí cestou,“ stojí ve zdravici.
Prezident Zeman dodal, že je otázkou, zda „jsme při hodnocení svatého Václava schopni objektivního soudu“ a že „je těžké posuzovat jednotlivé kroky, úspěchy a prohry našich předků z dnešní perspektivy, obzvláště pokud nám chybí všechna potřebná data“.
„Svatého Václava bychom měli vnímat jako ochránce svobody našeho národa. Ale také jako člověka, se všemi jeho chybami a slabostmi,“ uzavřel tehdy Zeman.
