Mezi témata setkání patřilo přijímání zákonů, spolupráce nejvyšších ústavních činitelů a také ohlášená Zemanova nominace prorektora Karlovy univerzity Aleše Gerlocha na ústavního soudce, kterou schválil Senát.
Kubera jednoznačně podpořil Zemana v tom, že česká ambasáda v Izraeli by měla být přesunuta z Tel Avivu do Jeruzaléma, řekl po schůzce s prezidentem.
Zeman přesun českého velvyslanectví do Jeruzaléma podporuje dlouhodobě, naposledy tak učinil na své listopadové cestě do Izraele. Slíbil, že udělá vše pro přestěhování ambasády. Konečné slovo bude mít v této otázce vláda, její souhlas prezident dosud nezískal.
Odpůrci přesunu ambasády tvrdí, že je třeba počkat, dokud se nevyřeší letitý konflikt mezi Izraelem a Palestinou, jehož součástí je i spor o status Jeruzaléma. Proti umístění ambasád do Jeruzaléma ostře protestují nejen Palestinci, ale i jejich spojenci z řad arabských zemí. Z dalších ústavních činitelů dosud nikdo podobně jasně nevyjádřil.
Snaha hledat shodu
Kubera řekl, že během schůzky se oba politici snažili hledat věci, na kterých mají shodu. „Samozřejmě, že nemáme na všechno stejný názor,“ poznamenal.
Shoda mezi nimi panuje na nominaci Gerlocha na post ústavního soudce. Gerloch o tom, že mu Zeman kandidaturu na ústavního soudce nabídl a že se k návrhu kloní kladně, mluvil před dvěma týdny po schůzce s prezidentem. „Podle mého názoru má dobré šance v Senátu,“ řekl dnes Kubera. Dodal, že poprosil Zemana o to, aby přišel do Senátu svůj návrh odůvodnit.
Shodli se také na podpoře ekonomické diplomacie, Kubera se ale domnívá, že by ekonomické cesty představitelů státu měly směřovat do různých regionů a ne pouze do Číny a Ruska. Podporou obou států je Zeman znám. V Číně byl během svého působení na Hradě již čtyřikrát a popáté do země pojede na jaře.
Výdaje na armádu a Istanbulská úmluva
Shodu Kubera se Zemanem nenalezli v hodnocení SPD. Podle Kubery je hnutí Tomia Okamury na hraně politického spektra, Zeman ho považuje za legálně zvolenou stranu, řekl šéf Senátu.
Tématem jednání byla také armáda, u které oba podpořili navýšení výdajů na obranu na dvě procenta HDP, jak požaduje NATO. Nyní to je lehce přes procento. Kubera dodal, že Zeman chce, aby minimálně 20 procent z obranného rozpočtu putovalo na rozvoj vojenské infrastruktury a modernizaci armády. Oba se shodli na názoru k takzvané Istanbulské úmluvě, která se týká násilí na ženách, a protokolu OSN o migraci.
Se Zemanem se také shodli na pokračování pravidelných schůzek ústavních činitelů k diplomacii, příští by se měla uskutečnit v polovině ledna. Neshodli se v názoru na hnutí Svoboda a přímá demokracie.
Kubera zároveň požádal Zemana, aby podal návrh na kandidáta do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Na prezidentův návrh Senát čeká více než rok. Loni dva jeho adepty senátoři odmítli. „Slíbil, že se nad tím zamyslí a pokusí se nějaký návrh předat,“ řekl Kubera.
Vyhladovět Senát
Kubera poznamenal, že ústavní činitelé spolu nemusí souhlasit, ale měli by mít k sobě respekt a komunikovat spolu. Zemanovi přinesl jako dárek kravatu Senátu a knihu o systému dvoukomorových parlamentů.
Zeman po říjnových volbách v Českém rozhlase uvedl, že by uvítal, kdyby v čele tohoto senátu byla výrazná a respektovaná osobnost. Jako příklad jmenoval Kuberu, přestože se s ním nesouhlasí kvůli jeho politické příslušnosti v řadě věcí. Kubera České televizi řekl, že jeho jediná společná vlastnost s prezidentem je kouření a že v politice jsou absolutně někde jinde.
Zemanovy vztahy se Senátem výrazně ochladly poté, co horní komora ohrazila proti prezidentům kontraverzní výroky například v zahraniční politice nebo v otázce jmenování profesorů. Zeman také opakovaně radil Senát vyhladovět, tedy neposkytnout mu peníze z rozpočtu.
