Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kořeny prezidentské inaugurace. Zeman podepíše slib u Masarykova stolu

  0:01aktualizováno  0:01
Zatímco Masaryk s Benešem se spojení s církví vyhýbali, jejich nástupce Emil Hácha do katedrály svatého Václava zamířil jako na jedno z prvních míst. Poklonit se ostatkům patrona Čech a Moravy přijde do katedrály ve čtvrtek po složení prezidentského slibu i Miloš Zeman.

Podpis Václava Klause na prezidentském slibu pro jeho druhé funkční období. (7. března 2008) | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Zvoleno, slib podepsán a hotovo. Tak lze shrnout prezidentské volby a inaugurace z doby první republiky. První prezident Tomáš Garrigue Masaryk si na zbytečné oficiality nepotrpěl. Volba a složení prezidentského slibu se odehrávaly ostatně ve stejný den.

Tradice velké slavnostní volby a inaugurace, podobné dnešní slavnosti na Pražském hradě, vzniká až v roce 1934 při poslední Masarykově prezidentské volbě.

Od Masaryka po Zemana

„Poprvé se tehdy volilo ve Vladislavském sále Pražského hradu, nikoliv v parlamentu, který tehdy sídlil v Rudolfinu,“ popisuje historik Michal Stehlík. „Do té doby šlo o prostou volbu v parlamentu bez dalších slavností okolo,“ popisuje Stehlík.

Do dnešní podoby inauguraci doplnily hlavně tradice pocházející od jeho nástupců, prezidentů Emila Háchy, Václava Havla, ale i Klementa Gottwalda.

Masaryk byl prezidentem zvolen čtyřikrát. První volba 14. listopadu 1918 proběhla dokonce bez něj, v době, kdy pobýval ve Spojených státech. Na první schůzi byl tehdy poslanci Revolučního národního shromáždění zvolen aklamací, tedy všeobecným souhlasem všech přítomných, dokonce ještě předtím, než byla přijata první ústava. O to velkolepější pak byl jeho návrat do vlasti před Vánocemi, cestu z Wilsonova nádraží na Pražský hrad absolvoval prezident v otevřeném automobilu obklopeném legionáři. Prezidentský slib složil 21. prosince 1918. Setkal se s poslanci, pronesl první projev a navštívil divadelní představení.

Bez velkých ceremoniálů probíhaly i další dvě volby a následné prezidentské inaugurace v roce 1920 a 1927. Po sečtení lístků vyzval předseda Poslanecké sněmovny znovuzvoleného prezidenta ke složení slibu. Prezident, který byl abstinent, nic příliš neslavil ani nezapíjel.

Inaugurace po mrtvici

Poslední volba v roce 1934 byla pro Masaryka nejsložitější. Měsíc před volbou ho postihla mozková příhoda, téměř neviděl, komplikovaně ovládal pravou rukou a vynechávala mu paměť. Jeho poslední volba jen měla získat čas jeho nástupci Edvardu Benešovi, aby v parlamentu získal dostatečnou podporu. Paradoxně však byla nejslavnostnější a první srovnatelná s dnešními inauguracemi. Součástí volby v květnu roku 1934 byla třeba přehlídka čestné stráže na Hradě a setkání s diplomatickým sborem po volbě. „Na tuto slavnostnější formu navázala pak volba Edvarda Beneše v roce 1935,“ popisuje Stehlík.

Vojenská přehlídka byla i součástí volby Beneše, tehdy dokonce nad Prahou zaburácely i bombardéry. Založil také tradici cesty do Lán, kde poobědval se svým předchůdcem.

Přehlídka, která byla součástí i dalších prezidentských inaugurací, odpadne. Místo ní se podle mluvčího Jiřího Ovčáčka prezident na III. nádvoří pozdraví s diváky a návštěvníky Hradu. Setkání se uskuteční cestou do katedrály, kde se Miloš Zeman pokloní ostatkům svatého Václava a společně s manželkou položí na oltář k lebce knížete kytici.

To navazuje na tradici, která se poprvé uskutečnila po volbě třetího československého prezidenta, Emila Háchy. Ten byl na rozdíl od Masaryka a Beneše věřícím katolíkem, a tak se den po prezidentské volbě odebral do katedrály, kde kromě vzdání úcty svatému Václavu nechal sloužit i slavnostní Te Deum, děkovnou bohoslužbu.

Světla svítí, zvony zvoní

Háchova volba a následné složení prezidentského slibu 30. listopadu 1938 patřilo k nejpropracovanějším. Parlament zasedal v Rudolfinu, odkud Háchu přijel o jeho zvolení informovat ministerský předseda Jan Syrový. Kromě toho oznámilo jeho zvolení 21 dělových výstřelů, slib složil tentýž den v Rudolfinu a odtud nastoupil triumfální cestu na Hrad. Prezidenta jedoucího v autě doprovázeli důstojníci na koních se šavlemi, podél cesty stáli legionáři, sokolové, skauti či hasiči. Kromě zvuku zvonů provázely Háchu i rozsvícené pouliční lampy, přestože se prezidentský slib konal v poledne. Na Hradě pak vykonal přehlídku Hradní stráže a přijal členy vlády.

Hácha byl také první, kdo se vydal do Lán k hrobu prezidenta Masaryka. Kytici položil i na hrob dalších zakladatelů státu, Antonína Švehly na hřbitově v Hostivaři a Karla Kramáře na pražských Olšanech. Přijímal také gratulace, telegram z Londýna mu poslal i jeho předchůdce Beneš.

K hrobu i Gottwald

Na všechny předchozí tradice programově navázal i první komunistický prezident Klement Gottwald. Jeho volba se odehrála 14. června 1948. Opět se volilo aklamací, Gottwald neměl protikandidáta, nikdo z přítomných poslanců nebyl proti a slibovalo se už na novou komunistickou ústavu. O to více bylo potřeba dokázat, alespoň naoko, že je všechno demokratické a navazuje na Masaryka a jeho republiku.

„Ihned po volbě se Klement Gottwald zúčastnil v Chrámu svatého Víta slavnostního Te Deum, jež sloužil arcibiskup Beran. Do kostela Gottwald nikdy nechodil av Boha nevěřil – bylo však třeba vzbudit důvěru věřících spoluobčanů, kteří by se jinak mohli obávat, že nový režim zavede jejich pronásledování jako v Rusku. Nyní tedy první kroky nového prezidenta vedly do chrámu: všechno se zdálo v pořádku,“ uvádí Pavel Kosatík v knize Devět žen z Hradu. Gottwald dokonce odjel do Lán poklonit se k hrobu T. G. Masaryka. Přitom proti jeho republice a principům, na nichž stála, bojoval. Heslem komunistů tehdy bylo „Ne Masaryk, ale Lenin“.

Co obřad, to originál

Další prezidentské volby komunistických prezidentů byly pouze formalitou. Prezidentský titul se stal jen přívěskem k funkci generálního tajemníka strany. Důstojnost úřadu obnovil až Václav Havel. Opět se sloužilo Te Deum, pokládaly se věnce k hrobu Masaryka nebo se konala přehlídka.

Každý z prezidentů se také snažil nějakým způsobem ceremoniál si upravit. Za Václava Klause třeba odpadla slavnostní bohoslužba, současný prezident Miloš Zeman se zase podle slov svého mluvčího pokouší více navazovat na první republiku a Masaryka.

Slavnostní ceremoniál bude zahájen příchodem historických bojových praporů, prezidentské standarty a státní vlajky, přineseny také budou výtisky současné Ústavy ČR a československé ústavy z roku 1920. Novinkou bude i to, že se podpis odehraje u stolu z Masarykovy knihovny a prezident usedne do křesla, které pro Hrad navrhl Masarykův architekt Josip Plečnik.

Autor:

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR proběhnou na podzim 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

Kompletní seznamy kandidátů do zastupitelstev obcí dle krajů:

Volby do senátu

Přehled obvodů, kde se volí a seznamy kandidátů naleznete v příloze senátních voleb.




Hlavní zprávy

Nejčtenější

Tohle hřiště je jen pro bílý! Ženy s dětmi jsou víc než dřív terčem rasistů

Ilustrační snímek

Přibývá žen s dětmi, které vyhledají pomoc kvůli tomu, že se staly terčem rasistických útoku. Musí snášet opovržlivé...

Česko zasáhla vichřice. Nejezdily vlaky, výpadky jsou v dodávkách elektřiny

Kvůli vichřici vyjížděli hasiči v Karlovarském kraji hlavně k popadaným...

Česko v neděli večer a v noci na pondělí zasáhla bouře Fabienne. Na desítkách míst kvůli popadaným stromům nejezdily...



All you can eat. Triatlonista zhltal 100 porcí suši, restaurace ho vyhodila

Sushi na kulinářském festivalu Gastro Hradec.

Celebritou se v bavorském Landshutu stal třicetiletý triatlonista a bývalý kulturista Jaroslav Bobrowski. Zašel si...

Řidič cestou do práce přejel muže ležícího na silnici, byl to jeho syn

Ilustrační snímek

Rodinná tragédie se stala o víkendu u Štítova na Rokycansku. Řidič osobního vozidla v sobotu brzy ráno přejel muže...

Macron: Potížisty v otázce migrace bychom měli vyhodit z Schengenu

Francouzský prezident Emmanuel Macron představil v Paříži plán na pomoc chudým....

Země, které v migrační otázce neprojevují solidaritu, by měly být vyloučeny z schengenského prostoru. Na summitu v...



Další z rubriky

Je tu už 120 rodin, které by se postaraly o syrské sirotky, řekl Jurečka

Místopředseda lidovců Marian Jurečka na konferenci KDU-ČSL 15. září 2018 v...

Vláda a ministerstvo vnitra by měly podle vedení lidovců udělat maximum pro to, aby české rodiny, které chtějí pomoci...

Exstarosta odsouzený za podvody může do voleb, z vězení ho pustili

Bývalý starosta Lipnice Ladislav Horký před havlíčkobrodským okresním soudem.

Kandidatuře bývalého starosty Lipnice nad Sázavou Ladislava Horkého v letošních komunálních volbách už nestojí nic v...

SPD rozvěsila billboardy i tam, kde nekandiduje, část lidí dráždí

Billboard SPD v Chrudimi vyprovokoval vznik iniciativy s názvem “Štváče v...

Kampaně Svobody a přímé demokracie (SPD) si všimli lidé na několika místech v Pardubickém kraji, v nichž tato politická...

Mýty a fakta o nočním pomočování dětí
Mýty a fakta o nočním pomočování dětí

Podle odhadů trpí nočním pomočováním neboli enurézou asi pětina dětí ve věku 5 let, obtíže se však nevyhýbají ani starším jedincům. Rodiče často spoléhají na to, že „z toho dítě vyroste“, v horším případě děti trestají. Noční pomočování přitom může velmi negativně ovlivnit sebeúctu a duševní pohodu dítěte.



Najdete na iDNES.cz