Jedním z cílů bylo otestovat alternativní volební model Demokracie 21, v němž mohou lidé použít více hlasů. "Voliči měli k dispozici tři kladné hlasy a jeden záporný. V Demokracii 21 mají přitom všechny hlasy stejnou váhu," vysvětlili organizátoři v analýze. Volič může a zároveň nemusí využít použít všechny hlasy, aby však mohl využít záporný, musí použít alespoň jeden kladný. "Online vzorek samozřejmě nebyl reprezentativní, proto jsme na závěr projekt podpořili i terénním výzkumem," doplnil autor modelu Karel Janeček.
Byl to právě vysoký počet negativních hlasů, kvůli kterému ve hře aktuální prezident Zeman nejen nezvítězil, ale dokonce obsadil až páté místo. Před Zemana se díky malému počtu minusových hlasů dostali kromě Drahoše lékař Marek Hilšer, diplomat Pavel Fischer nebo textař a podnikatel Michal Horáček. Ti v reálné volbě obsadili třetí až páté místo v pořadí Fischer, Horáček a Hilšer. "Když ke kladným hlasům přičteme i hlasy záporné, Miloš Zeman klesá z druhého místa až na páté, jelikož jich dostal nejvíce ze všech kandidátů," uvádí se v analýze efektů systému.
V konečném souboji mezi Drahošem a Zemanem mělo váhu i udělení druhých a třetích hlasů. Zatímco Drahoš byl přijatelný i pro voliče jiných kandidátů a získával tak jejich podporu, Zemana vybírali hlavně jeho voliči, ale málokdo z příznivců konkurentů. "Miloš Zeman je perfektním příkladem kontroverzního kandidáta, který by měl v systému Demokracie 21 ztíženou výchozí pozici," uvedl k tomu autor systému, který zároveň stojí za celým projektem, miliardář Karel Janeček. "Má sice věrný a početný elektorát, ale kvůli svému vystupování není přijatelný pro voliče ostatních kandidátů," dodal zakladatel Nadačního fondu proti korupci Janeček.
V první fázi hry, která začala v prosinci 2016, mohli lidé sami nominovat své kandidáty. Mezi vybranými osobnostmi se objevil i prezidentský kandidát z předchozí volby ekonom Jan Švejnar, hokejista Jaromír Jágr či moderátor Marek Eben. Současný prezident Zeman skončil v první fázi hlasování poslední kvůli velkému počtu záporných hlasů.
Volební systém Demokracie 21 podle jeho autorů zvyšuje spokojenost lidí při jakékoliv skupinové volbě, protože jim umožňuje vyjádřit své přání více hlasy. Původně vznikl pro volby do Poslanecké sněmovny. V praxi ho pro rozhodování využívají některá města nebo komunity - například Říčany, Chomutov, Ostrava nebo některé pražské městské části.
