„Dovolte mi, abych Vám ještě jednou blahopřál k Vašemu dnešnímu jmenování. Chtěl bych Vám v této rozbouřené době popřát, aby se Nejvyšší soud stal stabilizačním prvkem v našem soudnictví a aby nepodlehl pokušení destabilizovat politickou či společenskou situaci v České republice, jako to udělal Soud ústavní,“ řekl Zeman.
Ústavní soud zrušil část volebního zákona, která podle kritiků diskriminuje malé strany. Rozhodnutí platí pro letošní volby. Koalicím nově postačí pro vstup do Sněmovny získat pět procent hlasů. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určování počtu poslanců v jednotlivých volebních krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů za použití d’Hondtovy metody.
Čtyři soudci patnáctičlenného sboru s nálezem nesouhlasili a dali to najevo v nebývale ostrém odlišném stanovisku, které je součástí nálezu. Rozhodnutí kritizoval mimo jiné i premiér Andrej Babiš.
Zeman už předtím varoval, že změna povede k destabilizaci politického systému. Schválení změny volebního zákona může podle něj vyvolat „ústavní krizi nemající podle stávající Ústavy ČR řešení“.
3. února 2021 |
Kdo je Šuk?
Šuka jmenoval Zeman místopředsedou Nejvyššího soudu na návrh předsedy soudu Petra Angyalossyho. Šuk na pozici nahradí Romana Fialu, kterému ke konci loňského roku vypršelo funkční období. Pravomoc určit místopředsedu soudu má prezident, vybírá z řad stávajících členů Nejvyššího soudu.
Šuk je soudcem od roku 2000, k nejvyšší instanci přešel v roce 2008. Nyní působí jako předseda senátu v občanskoprávním a obchodním kolegiu. Odborně se zabývá například právem obchodních korporací.
Do funkce místopředsedy ho navrhl Angyalossy pro jeho odborné a lidské předpoklady. Zeman návrh akceptoval, s kandidátem se chtěl ale ještě osobně setkat. Přijal ho na začátku února.
Nejvyšší soud sídlí v Brně. Je vrcholným soudním orgánem ve věcech, které patří do pravomoci soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení s výjimkou záležitostí, o nichž rozhoduje Ústavní soud a Nejvyšší správní soud.
