Píše se červenec 1998 a tehdejší prezident Václav Havel právě jmenoval ministry kabinetu Miloše Zemana. | foto: ČTK

Zeman chce kádrovat ministry, sám měl ve vládě železničáře Grosse

  • 370
Prezident Miloš Zeman už avizoval, že nekompetentní ministři přes něj neprojdou. On sám jich ve své vládě měl hned několik. Alespoň co se vzdělání týká. Stačí si vzpomenout na Stanislava Grosse, železničáře, který řídil ministerstvo vnitra.

Zemanův kabinet zemi spravoval od července 1998 do července 2002 a celkem se v něm vystřídalo 27 ministrů.

Potřebnou kvalifikaci pro svůj úřad neměl například Stanislav Gross, který byl v Zemanově vládě dva roky ministrem vnitra. Gross vystudoval dopravní průmyslovku, před nástupem do parlamentu pracoval pouze v depu ve Vršovicích jako elektromechanik a byl "kandidátem na strojvedoucího". Před vstupem do ČSSD ještě stihl základní vojenskou službu.

Členové Zemanovy vlády

Zeman se už v minulosti od Grosse, kterého pomohl dostat do vysoké politiky, distancoval. "Pro Grosse nemám slova omluvy, protože ten představuje klientelismus par excellence," uvedl v loni vydaném knižním rozhovoru, který s ním vedl Petr Žandovský.

Také vzdělání Václava Grulicha, který v Zemanově vládě dva roky zastával post ministra vnitra, neodpovídalo tomu, že by měl být expertem na policii či fungování státní správy. Grulich vystudoval pedagogiku na dnešní brněnské Masarykově univerzitě. Po studiích učil na základní škole a až do normalizace byl školním inspektorem. Do roku 1990 pak byl pomocným dělníkem a automechanikem v brněnském Zetoru.

Svoboda, první odsouzený ministr po Listopadu

Ivo Svoboda byl v Zemanově vládě ministrem financí. Z funkce musel odejít kvůli obvinění v souvislosti s tunelováním mělnické firmy Liberta. Za něj dostal v únoru 2005 pět let vezení. Odseděl si tři. V polistopadové éře byl vůbec prvním členem vlády, kterého soud poslal do vězení.

Svoboda vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, obor aplikovaná matematika. Poté pracoval jako programátor - analytik, systémový inženýr a odborný pracovník ve vývoji programového vybavení. Oficiální životopis, který je k dohledání na webu Úřadu vlády, o jeho vzdělání mlčí.

U Svobodova jména stojí, že je ekonom a že pracoval ve firmách ZPA Praha-Čakovice a Videoton. ZPA byl státní podnik, zkratka znamenala Závody průmyslové automatizace a jeho úkolem bylo, jak píše web historiepocitacu.cz, "řešit neuspokojivý stav v zajišťování výrobní základny pro výpočetní techniku". Videoton byl maďarský elektrotechnický závod, který v době socialismu vyráběl televizory, magnetofony nebo rádia.

O Svobodovi se lze také dočíst, že od roku 1993 poskytoval ekonomické poradenství. V minulosti byl také pracovníkem Institutu ekonomie České národní banky (institut nyní už nefunguje) a Střediska pro integraci České republiky do evropské ekonomiky na Vysoké škole ekonomické. Půl roku pracoval jako náměstek ministra financí.

Matematik v čele obrany

Když Zeman mluvil o tom, že bude zasahovat do obsazení vlády Bohuslava Sobotky, jako příklad uvedl obsazování postu ministra obrany a několikadenní působení Karolíny Peake v této funkci. V Zemanově někdejší vládě tři roky tento post vedl Vladimír Vetchý, nyní starosta Brna-Bystrce.

Ani on ale za sebou neměl vzdělání nebo kariéru, která by ho předurčovala pro řešení problémů armády. Vetchý je vzděláním matematik a pracoval jako vysokoškolský pedagog. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Je členem učené Jednoty českých matematiků a fyziků.

S ministry své vlády se Zeman scházel i poté, co na čas odešel z politiky. Mimo jiné neformálně na statku Jana Fencla. Část z ministrů později vstoupila do Strany práv občanů - Zemanovci a někteří (Jaromír Schling, Eduard Grégr, Miloš Kužvart, Jan Fencl, Eduard Zeman) se objevili na jejich kandidátních listinách v předčasných sněmovních volbách.

Například Jan Kavan, Kužvart, Grégr, Ivan David či Schling pak Zemanovi přišli osobně poblahopřát k jeho zvolení prezidentem. Patřili mezi pozvané do jeho volebního štábu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video