„Mezinárodní terorismus je hlavním ne-li jediným nepřítelem civilizovaných zemí,“ řekl Zeman na velitelském shromáždění, na kterém představitelé armády a ministerstva obrany projednávají plány pro příští rok.
Nedávné varování francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ve světle turecké vojenské invaze na sever Sýrie, že je NATO „po mozkové smrti“ by podle Zemana mělo být bráno vážně. Vinu na tom podle něj nese přílišné zaměření Aliance na odstrašení protivníků před konvenčním konfliktem.
„Já mám přítele, který absolvoval klinickou smrt a dnes je plný síly. I z klinické smrti se dá dostat,“ řekl.
Strukturu NATO v této souvislosti označil za „zatuchlou“ s tím, že by se Aliance proto měla stát poněkud ofenzivnější a uvědomit si, jaká je její role. Tu Zeman spatřuje právě v boji proti terorismu. Konkrétně zmínil Afghánistán.
Na blížícím se prosincovém výročním summitu NATO v Londýně chce podle svých slov protestovat proti některým návrhům na stažení spojeneckých sil z Afghánistánu.
„To bude moje hlavní poselství. Znehodnotili bychom tím oběti našich vojáků a byla by to zbabělost s nedozírnými následky,“ prohlásil. Z asijské země by podle něj velmi záhy znovu stala teroristická základna. „Nadále platí, že s teroristy se nevyjednává, ale bojuje,“ dodal.
Nový systém velení a modernizace
Armádní velitelé na každoročním setkání probírají, jaké bude mít armáda v příštím roce priority a hlavní úkoly. Náčelník Generálního štábu Aleš Opata potvrdil, že od počátku příštího roku armáda přejde na nový systém velení, z dosavadního dvojstupňového na třístupňové. Pokračovat bude v náboru nových vojáků, aktivních záloh nebo v budování nových útvarů.
„Armáda je v přelomovém období, čeká ji největší přezbrojení. Rozhýbaly jsme strategické projekty,“ řekl a konkrétně zmínil chystané nákupy vrtulníků, radarů nebo pásových obrněnců.
Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) chce vláda dostát svým slibům a dávat postupně na obranu 2 procenta HDP. „Ztratili jsme hodně času. Od závazku se odvíjí naše důvěryhodnost. Je ostuda, že třicet let od revoluce máme ruské vrtulníky a radary, máme obrovské zpoždění,“ konstatoval.
Plány na modernizaci armády chválil prezident Zeman. Především ocenil, že armáda počítá s pořízením bojových bezpilotních letounů pravděpodobně izraelské výroby. Připomněl, že nákup dronů v minulosti několikrát doporučoval.
„Mezitím se stalo, že význam dronů postupně rostl. Vzpomeňme na akci v Saúdské Arábii, kde se ukázala jejich bojová hodnota,“ řekl Zeman.
„Bitva o drony“, jak své dlouholeté snažení označil, mu prý připomíná události po první světové válce, kdy například ve Francii a Německu zaznívala doporučení na vyzbrojení armád tanky. Zatímco ve Francii k tomu nedošlo, Německo mělo díky tankům podle Zemana na počátku druhé světové války značnou výhodu.
Podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) je zatím příliš brzy na to říkat, že armáda bezpilotní letouny pro nový prapor nakoupí. „Akvizice dronů zatím rozjeta není. Nemůžu tedy říct z jaké destinace a případně od jaké společnosti se to bude nakupovat,“ uvedl.
Náčelník štábu Opata však připustil, že Izrael společně se Spojenými státy představuje špičku v oblasti bezpilotních letounů. Armáda podle něj zatím chystá nábor členů praporu bezpilotních prostředků.
Metnar zdůraznil, že příští rok bude na investice určeno asi 18 miliard z obranného rozpočtu. Letos podle něj bylo uzavřeno téměř 300 vojenských smluv za 17 miliard korun. Do konce roku má v plánu podepsat další smlouvy v hodnotě 24 miliard korun, a to na nákup nových vrtulníků, dvou letounů CASA, osmi mobilních radiolokátorů MADR nebo na pořízení malého dopravního letounu pro přepravu politiků.
