Prezident Zeman přijal šéfa NATO dopoledne na Hradě. „Česká republika je silný člen NATO a podílela se na mnoha operacích například v Afghánistánu a v Kosovu. Tím přispěla ke společné obraně a já jsem rád, že zde mohu jednat o dalších možnostech spolupráce,“ prohlásil na úvod setkání Stoltenberg.
Zeman už předem avizoval, že chce šéfa NATO seznámit se svým návrhem rezoluce OSN o vytvoření společné protiteroristické jednotky. Návrh chce v OSN přednést letos na podzim.
Schůzce s prezidentem předcházelo setkání s předsedou Poslanecké sněmovny Janem Hamáčkem. Oba prakticky zopakovali Stoltenbergova slova z prvního dne pražské návštěvy a to, že bezprostřední řešení problému s uprchlíky náleží spíše Evropské unii.
NATO: Řešíme příčiny uprchlické krize, přímá reakce je na EU |
„V tom role pro NATO příliš není. Má ale klíčovou roli při řešení dlouhodobých otázek, to znamenaná zejména znovuvybudování stability v pásu kolem Evropy, ať už v severní Africe nebo na Blízkém východě,“ řekl Hamáček.
Aliance je podle něj v tomto ohledu velmi aktivní, protože prakticky všechny členské státy NATO jsou součástí širší koalice proti Islámskému státu.
Společně hovořili v této souvislosti rovněž o roli Ruska. Za jediné možné řešení situace v Sýrii vidí politickou a diplomatickou cestu, která se však zřejmě neobejde bez nějaké formy spolupráce s Ruskem a dalšími zeměmi.
Kritika vicepremiéra BabišeMinistr financí už ve středu vyzval NATO, aby spustilo novou námořní operaci a potápělo lodě pašeráků lidí. "NATO se chová účelově. Proti somálským pirátům zasáhlo, protože tam byl ekonomický zájem členských zemí NATO a dalších zemí Bezpečnostní rady OSN. Pokud nezasáhne proti pašerákům NATO, tak by to měly udělat armády evropských členských států NATO," řekl Babiš agentuře ČTK. Podle Babiše Alianci uprchlíci nezajímají. „Přitom jejich vstupní branou do Evropy je Turecko, člen NATO, a pašeráci na území Turecka, člena NATO, operují," poznamenal. |
„Pokud se Rusko rozhodne hrát konstruktivní roli například v otázce Sýrie, mohlo by to pomoci i v dalších problematických otázkách, jako je třeba Ukrajina,“ konstatoval Hamáček.
Češi v Afghánistánu zůstanou
Stoltenberg se rovněž sešel s ministrem obrany Martinem Stropnickým. Při pracovním jednání v Lichtenštejnském paláci debatovali především o tématech vojensko-technického charakteru, například přípravách na summit Severoatlantické aliance ve Varšavě, který se uskuteční v příštím roce.
Jedním z témat byly také výdaje na obranu jednotlivých členů osmadvacítky. „Pan Stoltenberg pozitivně hodnotí, že jsme změnili trend vývoje rozpočtu ministerstva obrany a výdaje na armádu zvyšujeme,“ řekl po jednání Stropnický.
Jak dodal v souvislosti s migrační vlnou šéfa Aliance informoval o dalším působení českých vojáků v Afghánistánu, odkud nemalé procento uprchlíků do Evropy míří. „Už proto v Afghánistánu naše armáda zůstane. Severoatlantická aliance v tomto vnímá svou úlohu a snaží se pomáhat přímo v ohniscích problémů,“ prohlásil Stropnický.
Ostatně plán na zapojení českých vojáků v misi v Afghánistánu i po roce 2016 avizoval ve středu i premiér Bohuslav Sobotka.
