Jacques skončila až na druhém místě, třebaže si z krajů odnesla celkem devět nominací, zatímco Dusík jen šest. Výsledek vysvětlil Martin Bursík tím, že poslankyně Jacques se rozhodla nekandidovat na první místo kandidátky a přenechala ho Dusíkovi.
"Protože on reprezentuje téma, které je nejvýraznějším tématem naší evropské kampaně, to je širší téma klimatu, životní prostředí a vytváření zelených pracovních míst v reakci na dopady finanční a hospodářské krize," řekl Bursík.
Pokud by byli Jacques a Rabas zvoleni do Evropského parlamentu, museli by opustit Poslaneckou sněmovnu. Za Rabase by měla nastoupit bývalá ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková. Bursík se nedomnívá, že by se tím změnilo něco na postojích poslaneckého klubu zelených, naopak ujistil, že by dál zůstal součástí vládní koalice.
Podle ČT je na čtvrtém místě socioložka Jiřina Šiklová, na pátém pak Milan Horáček.
O přední místa na kandidátce usilovali i Matěj Stropnický a Jiří Čáslavka, ti se ale do první pětice nedostali, přestože měli dostatečný počet nominací z krajů.
Zelení byli dodnes poslední parlamentní stranou, která ještě neměla vybrané své zástupce do klání o křesla v Evropském parlamentu.
jan dusíkNarodil se 25. 4. 1975. Vystudoval Právnickou fakultu v Praze. Na univerzitě v Oxfordu studoval Změny a management životního prostředí. V devadesátých letech byl vedoucím ústřední kanceláře Hnutí Brontosaurus. Na Ministerstvu životního prostředí pracuje od roku 1998. Funkci I. náměstka zastává od dubna 2007. V letech 2003 – 2004 pracoval v Evropské komisi na Generálním ředitelství pro životní prostředí. Je ženatý a má jedno dítě. |
Při podzimních volbách do krajů zelení stejně jako ostatní koaliční strany pohořeli. Kdyby šlo o sněmovní volby, své postavení by s výsledkem 3,15 procenta neobhájili.
Předseda strany Martin Bursík přesto věří, že strana si ve volbách polepší. Zatímco dnes nemá žádného europoslance, po nich by mohla mít dva. "Máme minimálně šanci získat dva mandáty. Kdybychom měli tři, to už by byl velký úspěch," řekl už dříve Bursík.
Zelení se hádali kvůli frakci
Jednání republikové rady doprovázely i názorové střety. Část Bursíkova projevu se prý týkala stranické frakce, takzvané Demokratické výzvy. Na téma se pak rozvinula široká debata, která byla kritická jak k výzvě, tak k vedení strany, řekla krátce po poledni předsedkyně frakce a bývalá první místopředsedkyně zelených Dana Kuchtová.
Vnitrostranickou frakci založili poslední letošní lednový den kritici vedení strany a jejího předsedy. Podpořilo ji asi pětadvacet Bursíkových oponentů. - o frakci čtěte zde
Na prvních pěti místech kandidátky se podle Kuchtové neumístil nikdo z členů strany, kteří Demokratickou výzvu podepsali. Neumístil se tak zahraniční odborník zelených Jiří Čáslavka, nedostal se na ni ani Petr Šlegr, který se ucházel šesté až 13. místo. Předsedkyně stranické frakce Kuchtová pak novinářům řekla, že je tento neúspěch mrzí, ale výslednou kandidátku zelených nehodlají nijak bojkotovat.
Druhý předseda Demokratické výzvy Martin Čáslavka považuje dnešní rozhodnutí za nerespektování výsledků prvního kola primárních voleb.
Odhlasovala je republiková rada, která je podle jeho slov "pod totální nadvládou a pod diktátem" Martina Bursíka. Novináře na krátkém briefingu členů frakce informoval, že se v pátek večer setkal spolu s Kuchtovou s Bursíkem a prvním místopředsedou strany Ondřejem Liškou.
Od nich prý obdrželi nabídku, že pokud se chtějí stát součástí kandidátky na předních místech, musí do dnešního rána zrušit frakci. "Toto jsme odmítli a výsledek jste viděli nahoře," dodal.
Martin Bursík odmítl frakci komentovat. Podle ministra Lišky únik informací ukazuje, že uvnitř strany existuje na všech stranách zájem hledat společný konsenzus.
