„To je pro děti,“ dozvěděl se nedávno sedmadvacetiletý Pascal od ženy, která u hlavního nádraží v Berlíně vybírala z popelnice špatně obrané kuřecí kosti. Šokovaný student informatiky, který už také sám živí rodinu, pak stařenku následoval k ní „domů“ - přímo pod nedaleký most.
Žebráním k bohatstvíDo západní Evropy jezdí z Rumunska lidé, kteří doma nejsou schopní sehnat práci. Romští kočovníci se v minulosti živili třeba vyřezáváním dřevěných lžic a dalšími řemesly, která jejich potomky v současnosti nemají šanci uživit. Značná část romské menšiny v Rumunsku je navíc negramotná. Nárok na podporu v nezaměstnanosti mají v Rumunsku jen lidé, kteří pracovali alespoň 12 z uplynulých 24 měsíců. Příspěvek na dítě činil až do loňska v přepočtu pouhých 250 korun měsíčně. Vláda ho poté zdvojnásobila, žebrání v zemích s nesrovnatelně vyšší životní úrovní však vynáší mnohem zajímavější sumy. Peníze často končí u příbuzných v Rumunsku, kde může díky nízkým cenám vystačit na pohodlný život bez kompromisů. |
Tři desítky stanů bez vody, elektřiny nebo toalet tam obývá zhruba 100 bezdomovců romské národnosti, kteří přijeli z Rumunska.
Některé rodiny na Západ vyslaly jen muže, na něž doma čekají manželky s dětmi. Další s sebou do Německa vzali nejen potomky, ale i těhotné ženy.
„Budeme tu ještě tak tři, čtyři měsíce. Sbíráme peníze na cestu domů,“ vylíčil deníku B.Z. lámanou němčinou jeden z obyvatelů městečka.
„Můžeme tu být, město nám nedělá žádné problémy,“ doplnil třicetiletý Ion Popescu.
Od radnice ani německé vlády však nedostávají ani euro, tak spoléhají na dobrosrdečnost Němců. V případě Pascala se jim to vyplatilo - setkání u popelnice a návštěva stanového městečka studenta zasáhla natolik, že prodal svůj mobil a přivezl pod most plný košík jídla.
Stany rostou u kolejí i za kancléřčiným plotem
Příběh stovky strádajících žebráků a studenta Pascala se v německých novinách objevil minulý týden. Krátce poté si veřejnoprávní rozhlas RBB všiml i dalšího stanového městečka. Informoval o „zhruba 30 migrantech převážně z Rumunska“, kteří se usídlili přímo u železničních kolejí u nádraží Westkreuz na západě metropole.
Místní úřady z nich radost nemají. Stany ovšem vyrostly na soukromém pozemku, takže případné vykázání jejich obyvatel leží na bedrech majitele.
„Jako regulační úřad nemůžeme prostě přijít a vyklidit to tam,“ řekl novinářům radní městského obvodu Marc Schulte.
Ani tam, kde by úřady zasáhnout mohly, ovšem tábory návštěvníků z Balkánu nemizí.
Jeden se táhne třeba i podél nábřeží Sprévy, která protéká vládní čtvrtí v samém srdci Berlína. Nad špinavými stany, kde podle deníku Die Welt přespává stovka rumunských Romů doplněných migranty z dalších zemí, se tyčí kopule Spolkového sněmu a postmoderní sídlo spolkového kancléřství.
Obdachlosen-"Zeltlager" mitten im Regierungsviertel. #Berlin im Jahr 2016. https://t.co/RVWw2VsQSV pic.twitter.com/ccxHxFY4Jd
Vysedávání na ulici s cedulemi, jejichž prostřednictvím návštěvníci z Balkánu prosí kolemjdoucí o slitování a několik mincí, není v Německu novinkou. Magazín Der Spiegel už před dvěma roky upozornil na to, že v organizované podobě může fungovat i jako výnosný byznys.
Rumunští občané, kteří už se v Německu usadili, podle něj lákají své krajany na atraktivní práci, mnohdy však nakonec tráví čas vkleče a příspěvky od kolemjdoucích odevzdávají svému „zaměstnavateli“.
Manželé za víkend vyžebrali dvojnásobek průměrné mzdy
Výnosy se navíc někdy snaží umocnit zapojením malých dětí, což se německá vláda podle televize Deutsche Welle rozhodla tvrdě pokutovat, a to až v řádu stovek eur. Už i samotná výše navržené pokuty dává tušit, jakého řádu mohou výnosy pouličních žebráků dosáhnout.
Potvrzují to i zkušenosti z dalších zemí, například z bohaté Skandinávie nebo Spojeného království. Tamní bulvární deník Daily Mail během loni před Vánoci zmapoval, nakolik si žebráci přijdou díky štědrosti Londýňanů.
Manželský pár z Balkánu, který za letenku z Bukurešti zaplatil pouhých 38 liber (asi 1 300 korun), podle něj během jediného předvánočního víkendu vydělal 800 liber, tedy téměř 28 tisíc korun. Peníze obratem poslal svým dětem do Rumunska, píše deník. Pro srovnání, průměrná měsíční mzda je v Rumunsku zhruba poloviční - asi 11 500 korun.
