Plán na útěk ze zajateckého tábora u města Sagan (dnes Zaháň v Polsku) se vylíhl v hlavě důstojníka RAF Rogera Bushella, který se z tábora už dvakrát pokusil utéct. Zajatci pod jeho vedením vykopali stometrový tunel, který ústil v lesíku za ostnatými dráty.
Váleční zajatci se dozorcům pod nosem na útěk celý rok důkladně připravovali. Nakreslili si mapy, uniformy si přebarvili krémem na boty, sestrojili si kompasy, pořídili si falešné dokumenty.
Dramatickou epizodu druhé světové války si většina z nás nejspíše vybaví ze slavného filmu, ve kterém si v roce 1963 zahrál Steve McQueen a James Coburn. Nutno ale podotknout, že film se skutečnými událostmi jen velmi volně inspiroval.
V noci 24. března 1944 se tunelem protáhlo 76 mužů. Někteří vyrazili k Baltu, jiní na území tehdejšího protektorátu, další do Francie nebo Švýcarska."Bylo jasné, že Němci na ně uspořádají nemilosrdný hon," říká v dokumentu BBC Velký útěk: Zúčtování vojenský historik Charles Rollings.
Popravit, rozkázal Hitler
"Němci zmobilizovali veškeré zdroje, které tehdy měli k dispozici," dodává odborník na válečné zajatce. Polovina uprchlíků cestovala vlakem, zbytek musel jít pěšky. Na svobodu se ale dostali jen tři muži, zbytek Němci pochytali a přes protesty velitele tábora jich padesát bez soudu zastřelili.
"Když se o hromadném útěku dověděl Adolf Hitler, byl vzteky bez sebe. Možná také proto, že mezi uprchlíky byli i Poláci a Češi, tedy národy, kterými z duše opovrhoval," říká Rollings.
DokumentDokumentární film Velký útěk: Zúčtování běží na ČT2 v pondělí ve 20.00. |
"Věděli jsme, že to jeden nebo dva odnesou, s tím rizikem se muselo počítat, ale oni jich zabili padesát! Padesát nejlepších lidí z tábora. Byli jsme tím zděšeni, protože to byli naši kamarádi," vzpomíná po letech účastník velkého útěku Alan Bryett.
Brity vraždy letců rozzuřily. V čele vyšetřovatelů odcestoval do rozbombardovaného Německa Frank McKenna, zbožný a vytrvalý policista z Blackpoolu. Při pátrání po vrazích mu pomohla i pověstná německá důkladnost.
Nemilosrdná spravedlnost
Těla zavražděných letců byla zpopelněna a odeslána zpět do zajateckého tábora. Urny nesly záznam o místu kremace a McKenna tak zjistil přibližné místo, kde byli letci popraveni. Zbývalo dohledat, kteří gestapáci v těchto oblastech na sklonku války působili.
McKenna a jeho tým dlouhé měsíce křižovali Německo a pátrali ve věznicích po mužích ze svého seznamu. Vytrvalý anglický policista se nakonec dostal i na stopu vraha Rogera Bushella. Mozek útěku padl do spárů gestapa v Saarbrückenu, pouhých třicet kilometrů od francouzských hranic.
Jeho vraha Emila Schulze našel McKenna v jedné věznici ve francouzské okupační zóně. "Schulz svojí spoluúčast na vraždě nepopíral, ale tvrdil, že pokud by rozkaz nesplnil, byl by postaven před popravčí četu a celá jeho rodina by putovala do vězení," říká v dokumentu historik Steve Davies.
Tyto výmluvy ale McKenna slyšel od všech někdejších gestapáků: rozkaz vydal sám Hitler a neuposlechnutí se rovnalo sebevraždě. Britská justice ale na tyto argumenty při procesech neslyšela. Schulz byl stejně jako dalších 20 někdejších gestapáků popraven.
