"Žádné pevné termíny jsme nezmiňovali," uvedl ministr ve Washingtonu ke svým rozhovorům s předsedou senátního branného výboru Carlem Levinem a předsedou zahraničního výboru Senátu Johnem Kerrym. Postup projektu podle Schwarzenberga závisí na technickém vývoji.
Američtí partneři podle něj uvedli, že je také možné trochu hrát s časem, protože nebezpečí z Íránu bude aktuální až za několik let. Český ministr senátoru Levinovi řekl: "Naprosto pochopíme, kdyby americká administrativa vybudování radaru o tři roky posunula. Proti tomu bychom v zásadě nic neměli."
Cestou do Washingtonu šéf české diplomacie odhadoval vybudování radaru zhruba na rok 2015. Původně se podle něj přitom očekávalo postavení radaru už za dva roky. "Kolem roku 2015 může být hrozba (z Íránu) aktuální. Do té doby by se s tím pomalu mělo začít," řekl později ve Washingtonu.
Vybudování protiraketového radaru v Česku a základny s deseti protiraketovými střelami v Polsku zdůvodňovala předcházející americká administrativa právě potřebou obrany před potenciální jadernou hrozbou z Íránu.
"Rakety se podařilo Íráncům vyvinout rychleji, než jsme předpokládali," poznamenal Schwarzenberg. "Kdyby došlo během příštích dvou let k výbuchu v nějaké perské poušti, tak by to mnohé uspíšilo. Kdybychom viděli, že jsou (Íránci) od vývoje jaderné zbraně daleko, tak by se tomu mohlo tempo budování štítu přizpůsobit."
Po dnešku bude zřejmě jasněji
Nová vláda prezidenta Baracka Obamy pokračování projektu podmiňuje účinností radaru a přiměřeností nákladů. Za své zahraniční priority stanovila porážku Talibanu v Pákistánu či dobré vztahy s Ruskem. Americký viceprezident Joe Biden v sobotu v Mnichově sice uvedl, že se Obama štítu nevzdává, nová administrativa se ale konkrétně zatím k budování protiraketového štítu ve střední Evropě nevyjádřila.
Jasněji by ale mohlo být už dnes - Karel Schwarzenberg se totiž setká ve Washingtonu s šéfkou americké diplomacie Hillary Clintonovou. A na programu má být právě jednání o budoucnosti radaru. Že by Američané od projektu zcela ustoupili, je podle Schwarzenberga velmi málo pravděpodobné. - více o setkání Schwarzenberga s Clintonovou se dočtete zde
Spolupráce Ruska nebo jaderné odzbrojení
Už nějakou dobu se hovoří o tom, že by se do protiraketového štítu mohlo zapojit i Rusko. Tuto možnost připustil před senátory také Schwarzenberg. "Hovořili jsme o tom, že kdyby jednoho dne existovala opravdu vzájemná důvěra, aby se obrana Evropy uskutečnila ve spolupráci s Ruskem, že bychom proti tomu nic neměli," řekl později novinářům s tím, že podmínkou je, aby Rusové neměli právo veta.
Podle některých zdrojů ovšem další možností je, že americký prezident Barack Obama vymění stavbu protiraketového štítu, který je od počátku trnem v oku Kremlu, za jaderné odzbrojení. - čtěte: Obama chce prý s Rusy vyměnit radar za velké jaderné odzbrojení
