Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zdravotní sestry školí kolegyně z Východu. Dřeme na cizinky, stěžují si

  12:57aktualizováno  12:57
České nemocnice přijímají ukrajinské sestry, které neumějí česky. Krok, který měl pomoci řešit kritický nedostatek zdravotníků, však dělá zlou krev. O Ukrajinky se totiž mají starat české sestry a školit je. Je to pro ně práce navíc. A zdarma. Mezi českými zdravotnicemi a ministerstvem se proto rozhořel spor.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Nemocnicím dnes chybí zhruba dva tisíce sester. Na to reaguje vládní projekt Ukrajina, který zjednodušuje příchod ukrajinských sester do českých nemocnic. Například jim umožňuje začít pracovat v nemocnicích, aniž by uměly slovo česky. Jsou tak zvýhodněny oproti všem ostatním cizincům ve státní sféře, kteří musejí složit jazykovou zkoušku. Českým sestrám se to nelíbí.

„Dopady mohu být fatální. Stačí, když sestra nebude schopna přesně popsat lékaři stav pacienta nebo když lékař naordinuje léčbu a sestra to správně nepochopí,“ upozorňuje předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví Dagmar Žitníková. „Požadujeme, aby ukrajinské sestry měly povinnost složit jazykovou zkoušku na stejné úrovni jako ostatní cizinci,“ dodává.

V Sušici léčí doktor z Ukrajiny, česky se učí u seriálu Policie Modrava

Ministerstvo zdravotnictví namítá, že ukrajinské sestry, které chtějí pracovat samostatně, musí znalost češtiny prokázat u aprobační zkoušky. Jenže tu mohou zdravotníci z Ukrajiny skládat opakovaně. „Počet pokusů zákon ani vyhláška neomezuje,“ připouští mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová. 

Sestrám také vadí to, že budou muset zaškolovat ukrajinské kolegyně ještě nad rámec vlastních povinností. A zdarma. Ministerstvo totiž na jejich zaškolování neposílá nemocnicím peníze navíc.

Vláda přitom před několika týdny zastavila projekt Ukrajina u lékařů, zubařů a farmaceutů. Ti čeští proti němu dlouhodobě protestovali a vláda jim dala za pravdu, že lékař, který neumí česky, může být pro pacienta hrozba.

U zdravotních sester projekt pokračuje. Ministerstvo tvrdí, že špitály mají o ukrajinské sestry velký zájem. „Stále se hlásí různé nemocnice včetně fakultních,“ říká mluvčí. Zatím takto přišlo do Česka zhruba 120 ukrajinských sester, další jsou na cestě. 

Zapeklitá pomoc sester z dovozu

Roman Byba pracuje v pražské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Z ukrajinského Užhorodu přiletěl teprve před šesti měsíci. Umí zapsat do karty pacienta pokyny lékaře v češtině a rozumí všemu, co se po něm chce.

„Tady mám kartu paní, která se chystá zítra na operaci. Zapsal jsem, že užívá nitrožilně antibiotika a léky na tišení bolesti, sestřička to po mně zkontrolovala. Změřil jsem pulz a hodnoty zapsal,“ popisuje plynně česky. Do doby, než složí odborné a jazykové zkoušky, musí pracovat pod dohledem české sestry. Sám může dělat jen některé drobnější činnosti, například bandáže končetin, polohování, zvedání pacientů po operaci.

Roman Byba přijel z Ukrajiny a pracuje v pražské Fakultní nemocnici Královské...

Roman Byba přijel z Ukrajiny a pracuje v pražské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady.

Roman Byba má ale oproti ostatním ukrajinským sestrám náskok – před deseti lety pracoval několik měsíců v Brně, kde se naučil základy češtiny. Většina ostatních sester, které do českých nemocnic přijely v rámci projektu Ukrajina, ale nikdy předtím v Česku nebyla a první česká slova se teprve učí.

Zdravotnickým odborům to vadí. Nelíbí se jim, že ukrajinská sestra začíná v české nemocnici pracovat, i když neumí česky, a učí se teprve za chodu. Ostatní cizinci, kteří chtějí u nás pracovat jako zaměstnanci ve státních službách, totiž musí složit zkoušku z češtiny na úrovni B2. Po ukrajinských sestrách toto nikdo nechce.

Kraj chce dát budoucím sestrám až sto tisíc. Aby zůstaly v nemocnicích

„Jazyková bariéra je přitom obrovská a dopady mohou být fatální,“ upozorňuje předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví Dagmar Žitníková.

To, jak je sestra schopna komunikovat v českém jazyce, přitom dnes posuzuje jen vedení nemocnice. „Za současného dramatického nedostatku sester budou mít ředitelé spíše tendenci zamhouřit oči. Požadujeme proto, aby ukrajinské sestry měly povinnost složit jazykovou zkoušku na stejné úrovni jako ostatní cizinci,“ dodává Žitníková.

Další práce zdarma

Zaučování přitom bude ležet na českých sestrách, které mají už dnes práce nad hlavu. Kvůli nedostatku personálu jsou už teď přetížené. K tomu jim přibude další práce navíc, kterou budou dělat zdarma. Budou muset hlídat každý krok ukrajinských kolegyň, které nesmějí do doby složení aprobačních zkoušek pracovat samostatně. 

„Školím tři české sestřičky ročně a vím, jaká je to odpovědnost. A to mám na starosti Češky, které mají základ z našich škol, umějí jazyk, znají naše zdravotnické pomůcky,“ říká Dana Krásová, všeobecná sestra na chirurgické JIP pražské Ústřední vojenské nemocnice.

Zdravotnická zařízení přitom příchod ukrajinských sester vítají. Jejich práci si chválí například náměstkyně pro ošetřovatelství FN Královské Vinohrady Libuše Gavlasová. 

„Jsou velmi vděčné, nevyhýbají se náročným činnostem, nevybírají si, na jakém oddělení chtějí nebo nechtějí sloužit, jsou velmi spolehlivé,“ uvádí. Podle Gavlasové to nemají ukrajinské sestry jednoduché – vedle celodenní služby v nemocnici ještě každý den chodí na jazykové a odborné kurzy. 

Odbory ale poukazují i na to, že české nemocnice si možná ukrajinské sestry pracně „vypiplají“ a ony za pár let odejdou třeba do Německa nebo do Anglie. Na rozdíl od začínajících lékařů, kteří jsou vázáni v nemocnici kvalifikační dohodou, začínajícím sestrám v odchodu z pracoviště nic podobného nebrání.

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR proběhnou na podzim 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

Kompletní seznamy kandidátů do zastupitelstev obcí dle krajů:

Volby do senátu

Přehled obvodů, kde se volí a seznamy kandidátů naleznete v příloze senátních voleb.




Hlavní zprávy

Nejčtenější

Tohle hřiště je jen pro bílý! Ženy s dětmi jsou víc než dřív terčem rasistů

Ilustrační snímek

Přibývá žen s dětmi, které vyhledají pomoc kvůli tomu, že se staly terčem rasistických útoku. Musí snášet opovržlivé...

Česko zasáhla vichřice. Nejezdily vlaky, výpadky jsou v dodávkách elektřiny

Kvůli vichřici vyjížděli hasiči v Karlovarském kraji hlavně k popadaným...

Česko v neděli večer a v noci na pondělí zasáhla bouře Fabienne. Na desítkách míst kvůli popadaným stromům nejezdily...



All you can eat. Triatlonista zhltal 100 porcí suši, restaurace ho vyhodila

Sushi na kulinářském festivalu Gastro Hradec.

Celebritou se v bavorském Landshutu stal třicetiletý triatlonista a bývalý kulturista Jaroslav Bobrowski. Zašel si...

Řidič cestou do práce přejel muže ležícího na silnici, byl to jeho syn

Ilustrační snímek

Rodinná tragédie se stala o víkendu u Štítova na Rokycansku. Řidič osobního vozidla v sobotu brzy ráno přejel muže...

Macron: Potížisty v otázce migrace bychom měli vyhodit z Schengenu

Francouzský prezident Emmanuel Macron představil v Paříži plán na pomoc chudým....

Země, které v migrační otázce neprojevují solidaritu, by měly být vyloučeny z schengenského prostoru. Na summitu v...



Další z rubriky

Zneužil jedenáct holčiček, stojí v obžalobě vedoucího tanečních kroužků

Petr D. z Prahy navenek vystupoval jako zkušený a seriózní pedagog a tanečník.

Čtyřicetiletý Petr Dostál z Prahy čelí obžalobě z toho, že pohlavně zneužíval i znásilňoval holčičky z mateřských škol,...

Dělníci pumpují pryskyřici hluboko pod zem, aby zpevnili estakádu na D8

Silničáři provádí injektáž pod prackovickou estakádou

Ředitelství silnic a dálnic zkouší s pomocí pryskyřice stabilizovat podloží pod prackovickou mostní estakádou u...

Boj se suchem podceňujeme, varují experti. Pomoci má chytrá krajina

Krajina působí díky pásům země velmi geometrickým dojmem.

Čím dál tím větší sucho v Česku a častější povodně způsobené přívalovými dešti nezvládá až osmdesát procent krajiny v...

Mýty a fakta o nočním pomočování dětí
Mýty a fakta o nočním pomočování dětí

Podle odhadů trpí nočním pomočováním neboli enurézou asi pětina dětí ve věku 5 let, obtíže se však nevyhýbají ani starším jedincům. Rodiče často spoléhají na to, že „z toho dítě vyroste“, v horším případě děti trestají. Noční pomočování přitom může velmi negativně ovlivnit sebeúctu a duševní pohodu dítěte.



Najdete na iDNES.cz