"Vše, co by se na ministerstvu v mém dvouletém angažmá odehrálo, by byla věc dohody zkušených odborníků, kteří
prof. Bohumil Fišer |
| Narozen: 22.10.1943 v Brně |
| Rodina: ženatý, manželka Věra, psycholožka, se narodila 20.4.1944, dcera Andrea, pracuje jako zemědělská inženýrka |
| Studia: Lékařská fakulta v Brně, všeobecné lékařství, docent, 1989 profesor, 1995 hovoří anglicky a německy |
| Praxe: Fyziologický ústav lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, výzkum srdečně-cévní soustavy Přednosta Fyziologického ústavu lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně Předseda komise pro fyziologii a farmakologii Grantové agentury České republiky Člen Společnosti francouzských fyziologů V oblasti výzkumu srdce a krevního oběhu dosáhl mezinárodního uznání, publikoval více než 300 odborných sdělení Tématem jeho prací je hlavně prevence náhlé srdeční smrti a problematika hypertenze Opakovaně přednášel na pozvání v zemích západní Evropy a USA |
| Politická angažovanost: Člen ČSSD od r. 1993; vytvořil odbornou komisi pro zdravotnictví regionálního výboru ČSSD jihomoravského regionu a byl jejím prvním předsedou Působí ve zdravotní komisi ČSSD Člen zastupitelstva města Brna Od r. 1995 člen městského výkonného výboru ČSSD v Brně V současné době vykonává funkci místopředsedy městského výkonného výboru v Brně Zabývá se mezinárodními styky ČSSD Zúčastnil se řady mezinárodních jednání v Rakousku a SRN (Vídeň, Stuttgart) |
| zdroj: čtk |
Řekl jste, že chcete lidem zajistit západoevropskou úroveň zdravotní péče, aniž by si museli více připlácet ze svého. Jak to chcete dokázat?
Musíme se zabývat tím, jak efektivně jsou využívány peníze, přístroje a léčebné postupy, ani cena léků ne vždy odpovídá jejich účinkům. V českém zdravotnictví je podle mě mnoho vnitřních rezerv. Do budoucna však musí každý počítat s tím, že za péči zaplatí více. Jsem ale pro to, aby to bylo v rámci současného systému - tedy zvýšením pojištění.
Nedělám si iluze, že by se to stalo ještě v této legislativní periodě, moje představa je však taková, že by se zdravotní pojištění mělo zvyšovat každý rok o jedno procento.
Dobře - i kdyby se našly rezervy, i kdyby každý v budoucnu zaplatil více, stále to budou české peníze. Jak za ně chcete získat západoevropskou úroveň?
Nikdy v padesátileté historii na tom nebylo naše zdravotnictví tak dobře jako v současné době, nikdy nebylo tak blízko evropskému standardu. Máme k tomu objektivní ukazatele, jako je prodloužená délka života nebo zvýšená kvalita života. Kojenecká úmrtnost je v České republice dokonce nižší než v ostatních vyspělých evropských státech.
Naše medicína je velmi dobrá. Je to dáno činností lékařů a sester.
Chci, aby efektivita systému vedla k úsporám a ty aby se přenesly do příjmů zdravotníků. A to i za české peníze a třeba s pomocí pacientů...
... Chcete říci s pomocí jejich vyššího pojištění. Opoziční smlouva mezi ČSSD a ODS však něco takového jasně vylučuje. Jak se s tím vyrovnáte?
Mým cílem není zabývat se politickými rozhodnutími. Ve dvouletém období bych rád vypracoval zdravotnickou koncepci, která zprůhlední systém a odhalí místa, kde se peníze neuváženě vynakládají. Na tomto těžkém úkolu by se neměli podílet jen ministerští úředníci, ale především odborníci, kteří ve zdravotnictví pracují. Chci požádat odborné společnosti, aby navrhly své zástupce. Z nich by mohly být vytvořeny pracovní skupiny schopné analyzovat ekonomickou situaci a hledat lepší organizaci systému.
Myslíte si, že dnes je ve zdravotnictví dostatek peněz?
Pro mě jsou důležitá fakta.
Informace, které máme dnes k dispozici, jsou v tomto směru nedostatečné a jakákoli odpověď by dnes byla nepřesná. Vycházíme-li například z toho, že se ve zdravotnictví plýtvá, musíme sestavit takovou koncepci, která by tomu zabránila. Pokud budou přesto chybět peníze, budeme muset hledat jiné řešení a patrně sáhnout do kapes pojištěnců.
Souhlasíte s Davidem Rathem, že se mezitím prudce zhorší kvalita péče?
Vztah mezi penězi a kvalitou péče rozhodně není tak jednoduchý. Nikdo přece nemůže říci, že když se zvýší příjmy ve zdravotnictví o pět procent, prodlouží se také o pět procent střední délka života. Jednoznačné je pouze to, že menší množství peněz přinese horší ohodnocení zdravotníků, což je samozřejmě chyba. Musíme se připravit na to, že každý zdravotník bude muset občanovi říci: Bohužel to jinak nejde, na zdravotnictví se bude muset přidat. To však nepůjde udělat okamžitě, neboť by to veřejnost neakceptovala.
O kvalitě lékařské péče však přece nevypovídá jen délka života, ale třeba také dlouhé čekací lhůty, úplatky. Dokážete je vymýtit?
Nejsem si úplně jistý, zda pacienti mnohdy nečekají na něco, co vůbec není potřeba. Západní Evropa vystačí s mnohem menším počtem ambulantních specialistů, a přitom je jejich péče lepší než u nás. Pacient pak většinou čekat nemusí. Proti úplatkům se musí bojovat kontinuálně. Bude-li systém transparentní, ať už s menším množstvím peněz, nebude mít pacient důvod myslet si, že právě jemu poskytovaná služba je službou nedostatkovou. Ani ho pak nenapadne, že by měl dát úplatek.
Tam, kde se lékaři nemohou vyhnout čekací době, je nutné zavést kolektivní rozhodování.
Komise sestavená z lékařů různých nemocnic by podle lékařské dokumentace posoudila pořadí či nutnost, s jakou musí pacient určitý drahý přístroj dostat.
To zní příliš složitě...
Je to možná složitější pro lékaře, ale rozhodně to není ke škodě pacienta.
