Pokud jde o geny, které souvisí s nemocemi, vědci zjistili, že různé mutace mohou u člověka vyvolat až 1500 různých chorob.
V budoucnosti tak mají lékaři odhalit včas i jen náchylnost k určitým potížím. Porozumění genetickému složení člověka by také mohlo znamenat, že každý pacient bude moci být individuálně léčen - nejenom podle toho, jakou nemocí trpí, ale také podle svého genetického složení.
Lidský genom * Člověk má asi 30 000 genů, tedy méně, než se soudilo
* Myš má jen o 300 genů méně, hmyz jich má přibližně 18 000
* Jednotliví lidé se navzájem liší ve více než milionu odlišných znaků
Odborníci poukazují na to, že revoluční změny v medicíně nepřijdou hned. Už nyní však upozorňují, že výsledky jejich práce by mohly být zneužity.
"Musíme začít probírat s našimi vládami a zákonodárci možnosti ochrany, jaké zákony musí být napsány, aby bylo zajištěno, že informace budou používány ve prospěch pacienta, a ne k jeho diskriminaci," prohlásil doktor David Altshuler z Whiteheadova Institutu pro biomedicínský výzkum ve Spojených státech.
Vědci přitom zdůrazňují, že velkou roli v tom, jak se chováme a jak vypadáme, hraje zřejmě prostředí, v němž člověk vyrůstá.
Pravděpodobně tedy neexistují "geny na všechno". Kladou si však zároveň otázku, zda má genetické složení tak velký vliv na vývoj člověka, když nyní vyšlo najevo, že lidský genom obsahuje například jen o několik tisíc genů víc než řeřicha.
"Přirovnejme zjednodušeně geny k ingrediencím v receptu. Když máte houby, šunku a vejce, můžete z toho udělat různá jídla, i když máte pořád stejné přísady," uvedl názorné přirovnání vědecký korespondent televize BBC.
Vědci si podle jeho názoru nyní uvědomují, že je velmi důležité i to, jak jsou tyto přísady kombinovány.
Na lidském genomu pracovaly v uplynulých deseti letech dvě skupiny odborníků: veřejně financovaný mezinárodní Projekt lidského genomu a soukromá americká firma Celera Genomics, v jejímž čele stojí vědec Craig Venter, přezdívaný někdy Bill Gates biotechnologie. Mezinárodní konsorcium sdružuje vědce z USA, Británie, Japonska, Francie, Německa a Číny.
K tomu, aby byli vědci schopni přečíst "knihu lidského života", museli rozluštit přesnou posloupnost neboli sekvenci tří miliard chemických stavebních kamenů, které tvoří kyselinu deoxyribonukleovou (DNA) - dvoušroubovici uvnitř jádra buněk.
Kód DNA je tvořen čtyřmi chemickými bázemi - adeninem (A), thyminem (T), cytosinem (C) a guaninem (G). Adenin se pojí s thyminem, cytosin s guaninem (CG-TA-GC-AT). Vědci však museli zjistit přesnou sekvenci těchto bází. Například u kódu lidského chromozomu 21 obnáší tato posloupnost 34 milionů bází.
V celém lidském genomu jsou asi tři miliardy párů takových bází.
Chromozomy se nacházejí v každé buňce a jsou složeny z bílkovin a DNA, která nese vlastní genetický materiál. Podle odhadů v ní může být více než tisíc genů.
To jsou krátké úseky DNA, nesoucí konkrétní informaci pro konstrukci určitého znaku nebo vlastnosti.
