Tytam jsou doby, kdy Špidla panoval - kdy vzal po poradě koaliční partnery do vlády a za podporu vlády jim slíbil nic - program Čtyřkoalice strčil pod skříň.
S vládními partnery zatočit uměl, ale neporadil si s vlastní stranou. Ta jej přivedla na mizinu, nikoliv hašteřivost nespolehlivých partnerů. Na posledním výkonném výboru se měla projednávat Iblova kritika Špidlova vládnutí. Špidla: Konflikt s Iblem se neřešil. Vedla se normální politická debata. Ibl: Konflikt se projednával, byl součástí zprávy.
Když totéž páchal místopředseda Lux předsedovi Klausovi, prosím - každý byl z jiné strany. ČSSD by měla svolat další urychlený výkonný výbor na téma: Co se to s námi děje? Špidla je obklopen protivenstvím. Udivuje jej, že je proti němu dokonce i opozice. Dělá prý obstrukce, destrukce a chce předčasné volby. Hlasuje proti vládě.
Tomuto údivu rozumějte dobře, není náhodný. Ve špidlovsky uspořádaném státě je i opozice součástí pozice: je konstruktivní a chválí. Vláda má mnoho úkolů, proč nezapřáhnout opozici, aby pomohla? Špidla nechápe, že tomu tak není.
Socialistická politika, která se tolik ohání "koncepcemi" a "plány" a "vědeckými poznatky v praxi", je spíše směsí náhodných nápadů typu "zdaníme peřiny", o nichž se vášnivě diskutuje a posléze upouští. Tlachat o tom, kolik sociálních práv se vejde na špičku nože a jak odstranit nerovnost lidí, je snazší než spravovat stát a vést jej k nějaké racionální podobě.
Možná že lidé unesou nerovnost v dobře spravovaném státě lépe než rovnost v houšti zmatených opatření, ponižujících výjimek, přídavků a poplatků. To není rovnost úspěchů, nýbrž rovnost v ponížení. Špidlova vláda se řídí heslem: popadni problém, kde chceš, a škubni. Pak se dívej, co to udělá.
Špidlovo vládnutí už nebude trvat dlouho. Přineslo cennou zkušenost, která nám už nikdy nebude k ničemu užitečná. Až se jednou svolá konference ke Špidlovi, učiní vědecký objev: Špidla? No a co? Zdanil i peřiny. Čas stál.
