Pětice opozičních poslanců - zleva Jan Farský ze STAN, Marek Výborný z KDU-ČSL, za ním stojící Miroslav Kalousek z TOP 09, Marek Benda z ODS a Pirát Mikuláš Ferjenčík oznamují společnou ústavní stížnost 62 poslanců na zdanění náhrad církvím. (6. června 2019) | foto: Josef Kopecký, iDNES.cz

Pět opozičních stran žádá Ústavní soud, aby zrušil zdanění náhrad církvím

  • 127
Šedesát dva poslanců pěti opozičních stran - ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a hnutí STAN, podává ústavní stížnost na zdanění náhrad církvím, což prosadili poslanci ANO, KSČM, ČSSD a hnutí SPD Tomia Okamury. Stěžovatelé požadují přednostní projednání. Na společné tiskové konferenci opozičních stran to oznámil poslanec ODS Marek Benda.

„Dodatečné zdanění v minulosti dojednané náhrady svévolným rozhodnutím Poslanecké sněmovny je v rozporu s principy právního státu a legitimního očekávání. Navíc je hrubě nespravedlivé vůči církvím bez většího majetku z minulosti a může vůči nim mít i rdousící efekt. Žádáme Ústavní soud, aby o našem návrhu rozhodl přednostně,“ uvedl předseda ústavně právního výboru Marek Benda.

„Kromě křesťanských církví, kde dochází k tomu, že jednou okradený je teď okradený i podruhé, se to týká také Federace židovských náboženských obcí, kde to komunisté dotáhli do dokonalosti. Tady okrádají zavražděného, což je zločin, který musí posoudit Ústavní soud,“ řekl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

Podle Piráta Mikuláše Ferjenčíka vláda udělala obrovský zásah do právní jistoty v České republice bez toho, aby se vůbec pokusila jakkoli vyčíslit, že církevní restituce byly v minulosti nepřiměřené. „Bez toho, aby vláda jakýmkoli způsobem doložila nepřiměřenost restitucí, je zpětně zdaňovat je, pro mě naprosto nepřijatelné,“ poznamenal Ferjenčík.

Církve mají podle zákona, který předložili komunisté, uhradit daň z peněžitých náhrad, které dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, od příštího roku. KSČM zdanění náhrad církvím označila za jednu z podmínek tolerance menšinové vlády Andreje Babiše.

Zákon o odškodnění církví, který prosadila bývalá pravicová vláda Petra Nečase, počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video