„My jsme ten návrh nepodpořili, protože v něm nevidíme žádnou logiku a spíše jsme to brali, že to je návrh politický, to znamená co nejdále účinnost té novely,“ řekla Vostrá. Komunisté byli podle ní srozuměni s tím, že zákon začne platit od ledna příštího roku, ale rozhodnutí poslanců za ANO podpořit delší odklad je nemile překvapilo.
„Ano, budeme vyjednávat,“ odvětila na otázku, zda se kvůli tomu KSČM obrátí na Babiše. Nechtěla předjímat, zda by komunisté mohli přehodnotit postoj k vládě, kdyby ANO neustoupilo, zda by - jak řekla - komunisté dělali „tak drastické závěry vůči vládě“.
Faltýnek nevidí k odkladu důvod
Šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek ale po jednání koaliční rady řekl, že důvod odkládat účinnost návrhu nevidí. Sněmovna by mohla zákon schvalovat na své nejbližší schůzi, která má začít 22. ledna.
„My jsme se koaličně shodli na tom, že budeme podporovat termín 1. ledna 2020,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová.
Odložení zdanění náhrad o dva roky navrhl poslanec za ODS Marek Benda, a to kvůli tomu, aby se k záměru mohl vyjádřit Ústavní soud. Pravicoví poslanci jsou totiž přesvědčeni, že taková úprava církevních restitucí nemůže přes Ústavní soud projít. Podobu restitucí totiž církvím negarantuje jen zákon, ale také smlouvy, které podepsaly s expremiérem Petrem Nečasem. A ke změně smluv garantujících i finanční náhrady by byl nutný souhlas obou stran.
„Kdybychom měli všechny zákonné normy podmiňovat tím, že se někdo obrátí na Ústavní soud, že budou účinné, až Ústavní soud rozhodne, asi bychom se dost načekali,“ odmítla argument pravicové opozice komunistka Vostrá.
Poslanci budou zákon schvalovat na lednové schůzi Sněmovny a hlasovat se bude i o návrhu poslance TOP 09 Dominika Feriho zákon, se kterým přišli komunisté, úplně zamítnout. Naopak Vostrá avizovala, že její strana bude chtít, aby zákon začal platit dříve a vládní hnutí ANO podpořilo postoj KSČM.
Zdanění náhrad církvím bylo podmínkou pro vládu od KSČM
Zdanění církevních restitucí bylo jedním z požadavků, jímž komunisté podmínili toleranci vzniku menšinového kabinetu ANO a ČSSD. A vládu Andreje Babiše pak podrželi i při hlasování o nedůvěře, které vyvolala opozice. Pomohli také vládě schválit rozpočet na letošní rok.
Stát by zdaněním mohl podle zdůvodnění KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím posílá. Platný zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci.
Zákon má také pomoci k postupné odluce státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se totiž postupně snižují až na nulu v roce 2030.
Zdanění náhrad slibovali už před volbami v roce 2013 sociální demokraté. Když se po volbách rozhodli sestavit koalici s KDU-ČSL, tento jejich volební slib šel „k ledu“. Když loni vznikla dohoda o vládě ANO a ČSSD tolerované komunisty, zdanění náhrad církvím se vrátilo na stůl. Je mu nakloněn i Babiš, který výši náhrad považuje za přemrštěnou. A ministr kultury Antonín Staněk z ČSSD dokonce těsně před Vánoci dorazil na křest knihy Ve znamení kříže bývalého předsedy KSČM Miroslava Grebeníčka, která se kriticky vymezuje k církevním restitucím.
