Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Zdanění finančních náhrad církvím vláda nepodpořila, i když Babiš je pro

  • 219
Před přijetím návrhu, podle nějž by měly být zdaněny finanční náhrady církvím i příspěvky na činnost, varoval lidovecký ministr kultury Daniel Herman. Vláda se nedokázala shodnout na žádném stanovisku k návrhu zastupitelstva Jihočeského kraje, který chce finanční náhrady zdanit.

„Důležité je, že to vláda nepodpořila,“ řekl ministr kultury Daniel Herman z KDU-ČSL. „Je to populistické gesto, které porušuje zásady právního státu, a to je samozřejmě nepřijatelné. Pevně věřím, že naši koaliční partneři budou respektovat principy právního státu, na kterých stojíme, a bude tento návrh zamítnut,“ uvedl už ráno při příchodu na vládu.

Podobnou věc navrhli nedávno komunisté a šéf ANO a ministr financí Andrej Babiš to už tehdy označil za rozumný návrh. „Jsou předražené o 54 miliard korun,“ řekl k církevním restitucím Babiš. První místopředseda lidovců a ministr zemědělství Marian Jurečka ale ihned kontroloval, že by přijetí takového návrhu bylo porušením koaliční smlouvy. (více zde)

Babiš své stanovisko zopakoval i ve středu. „Pokud by to prošlo, měli bychom kompenzaci 12 až 13 miliard,“ řekl šéf ANO (více o jeho postoji čtěte zde).

Kvůli jeho postoji si do vicepremiéra na Twitteru rýpnul druhý místopředseda vlády, šéf lidovců Pavel Bělobrádek. „Pan Babiš je odborník na „církevní restituce“, proto je chce zdanit,“ uvedl. Babiš podle něj uvedl, že ani neví, jestli mezi mezi subjekty, které dostaly od státu náhrady, je Federace židovských obcí.

20.července 2016 v 11:07, příspěvek archivován: 20.července 2016 v 12:56

pan Babiš je odborník na "církevní restituce", proto je chce zdanit. Přitom: "Ani nevím, že tam ta Federace židovských obcí je." LOL

Vládní právníci ministrům doporučili, aby po podobném návrhu komunistů odmítli i návrh Jihočeského kraje kvůli dohodě předchozí vlády Petra Nečase s církvemi. Poukázali přitom na platný zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.

„Výslovně stanoví, že finanční náhrada, resp. příspěvek na podporu činnosti nejsou předmětem daně, poplatku ani jiného obdobného peněžitého plnění. Dotčené církve a náboženské společnosti tedy mohou oprávněně očekávat, že jim budou finanční plnění poskytnuta způsobem stanoveným zákonem, tedy aniž by tento příjem byl dodatečně snížen o daňovou povinnost,“ napsali v doporučení pro vládu. Při hlasování se pak nenašlo dost hlasů pro schválení, ale ani pro odmítnutí návrhu.

Zimola říká, že jde o „narovnání“ postavení církví

Bez ohledu na postoj vlády budou o návrhu Jihočeského kraje jednat poslanci. „Motivem novely není zpochybnění procesu morální a hmotné satisfakce církví a náboženských společností za historické křivdy, ale úsilí o narovnání současného postavení církví v souladu s českým právním řádem,“ hájil přitom už dříve návrh jihočeský hejtman Jiří Zimola. (více zde)

Svým návrhem, pokud by získal ve Sněmovně podporu koaličních poslanců, by vzhledem ke kategorickému ne od lidovců mohl „zavařit“ stranickému předsedovi, premiérovi Bohuslavu Sobotkovi. A to paradoxně přesto, že korekci církevních restitucí ČSSD slibovala voličům před volbami.

Když ale dopadly tak, že Sobotka musel jednat o sestavení koalice s KDU-ČSL, bylo jasné, že přes toto téma v koalici „nepojede vlak“. Zimola byl ovšem také jedním z účastníků utajované schůzky u prezidenta Miloše Zemana v Lánech několik hodin po volbách, den před tím, než se část ČSSD neúspěšně pokusila svrhnout Sobotku z čela sociální demokracie.

Šéf Asociace krajů, jihomoravský hejtman Michal Hašek, ocenil po jednání vlády s hejtmany postoj biskupů, kteří se shodli, že budou staženy žaloby církví na kraje. Očekává, že do konce srpna bude staženo všech 116 aktuálně podaných žalob.

Souhlasíte s návrhem Jihočeského kraje, aby stát církvím zdanil finanční náhrady?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 27. července 2016. Anketa je uzavřena.

ANO
ANO 5488
NE
NE 3538

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video