Ve srovnání s rokem 2018 se meziroční nárůst snížil ze šesti na jedno procento. Během příštích deseti let se podle odhadů Jane’s bude celkový objem světových výdajů na zbrojení zvyšovat o 1,5 až dvě procenta ročně.
Seznam deseti států s nejvyššími vojenskými výdaji se ve srovnání s předešlým rokem loni nezměnil, uvádí se v analýze.
Na prvním místě jsou Spojené státy (726 miliard dolarů), dále Čína (217), Saúdská Arábie a Indie (57), Británie (56) a Francie (53). Rusko je osmé s výdaji ve výši 48 miliard dolarů. Ve srovnání s rokem 2018 Německo postoupilo na sedmé a Japonsko pokleslo na deváté místo, uvádí Jane’s. Desátá se umístila Jižní Korea.
Nejrychlejší nárůst zbrojení (5,2 procenta) celosvětově zaznamenala v loňském roce východní Evropa (12 procent). Rekordmanem je v tomto ohledu Bulharsko, které nákupem amerických stíhaček F-16 zvýšilo své výdaje na obranu o plných 125 procent.
V západní Evropě se vojenské rozpočty zvyšovaly pomaleji, ale i tak šlo o nejrychlejší nárůst od konce studené války (4,2 procenta). Lví podíl na tom mělo Německo, které zvýšilo výdaje na armádu celých 11 procent. Celkově stojí Evropa s 5,2 procentním růstem v čele žebříčku.
Nárůst armádních výdajů v Rusku a Společenství nezávislých států oproti předchozím rokům naopak stagnoval (1,2 procenta) a v roce 2020 by měl dokonce klesnout. Na Rusko připadá v rámci tohoto regionu kolem 90 procent zbrojních výdajů.
Členské státy Severoatlantické aliance se v roce 2014 na summitu ve Walesu zavázaly, že své vojenské rozpočty budou postupně zvyšovat tak, aby nejpozději v roce 2024 dosáhly dvou procent HDP. Z 28 aliančních zemí v roce 2018 tento limit plnily USA, Řecko, Británie, Polsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko.
Česko loni na obranu vyčlenilo 66,7 miliardy korun, což je o 11,5 procenta více než v roce 2018 a současně zhruba 1,2 procenta HDP. Příští rok by měl český armádní rozpočet představovat přes 1,3 procenta HDP.
Česko koupí od Američanů 12 vrtulníků za 14,6 miliardy:
22. srpna 2019 |
