Rusko začalo se znelíbením sledovat vyzbrojování Gruzie hlavně poté, co kavkazskou zemi loni v srpnu porazilo v krátké válce o její odštěpenecké provincie Jižní Osetii a Abcházii. - vše o válce v Gruzii čtěte zde
Kreml ve svém dekretu z minulého týdne, v němž volá po zavedení sankcí, žádné konkrétní země nejmenoval. Česko nicméně podle ruského listu Komsomolskaja Pravda do Gruzie v minulosti dodalo například pětapadesát tanků T-72, na šedesát houfnic a šest raketometů Grad. Česká ministerstva jsou v číslech střízlivější, prodej zbraní Gruzii ale nepopírají.
ZBROJAŘ O MOŽNÉ SANKCI"Sankce tohoto typu by byla velmi nepříjemná především u letecké techniky." |
Zejména české vrtulníkové a dopravní letectvo je na ruských náhradních dílech stále závislé. Pokud by se sankce týkaly i vojenských dodávek, "uzemnily" by například přepravní vrtulníky Mi-17, bitevní helikoptéry Mi-24 nebo dopravní letadla An-26. Omezení dodávek náhradních dílů by znesnadnilo zejména výcvik pilotů.
Sankce by se naopak nedotkla například tanků T-72. Ty jsou sice ruské výroby, licenčně se ale vyrábějí v Česku.
Ministerstvo: Nejnutnější zásoby máme
Mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek říká, že české vrtulníkové letectvo má "nejnutnější zásoby". Téměř úplně prý je zajištěna vrtulníková mise chystaná na druhé pololetí roku pro Afghánistán. Tam mají létat tři stroje Mi-171Š. - více o vojenských misích v roce 2009 čtěte zde
Pejšek také upozornil, že státní podnik LOM Praha, který zajišťuje opravy vojenských vrtulníků, má s ruským dodavatelem exkluzivní smlouvu. Ta by prý mohla napomoci zachování dodávek.
Podle Jiřího Hynka by česká vláda měla od ruských představitelů zjistit jednoznačný výklad prezidentova nařízení a to, jak ho Rusové chtějí uplatňovat. Na základě ruského výkladu by pak vláda měla postupovat dál, upozornil s tím, že Česko by se mělo angažovat i jako předsednická země EU, protože nařízení míří i proti jiným státům Unie, napsala ČTK.
