Kolona vozidel s vůdcem nacistického Německa Adolfem Hitlerem přijíždí po Malé Straně na Pražský hrad. Po delším bloudění dorazí v 19.15 hodin. Píše se 15. března 1939.
Personál Hradu s žádnou návštěvou nepočítá, natož s utajeným příjezdem Hitlera. Češi se ještě nevzpamatovali z šoku, kdy ten den wehrmacht obsadil Prahu, a už přichází druhý – Hitler si zabírá sídlo českých králů a prezidentů.
Válku vidět - slyšetspeciál iDNES.cz |
Teprve nyní – po sedmdesáti letech – se objevily detaily Hitlerovy návštěvy Hradu.
Je březen 2009 a my téměř ve stejný den a hodinu hledáme na Hradě salony, v nichž před sedmdesáti lety diktátor rozhodoval o osudu Čech a Moravy. Zde až do brzkých ranních hodin sepisoval výnos o vzniku protektorátu, přijímal generály wehrmachtu, ale také K. H. Franka či Konráda Henleina – budoucího správce protektorátu a sudetského Němce, jenž se na okleštění a pak i rozpadu Československa v letech 1938 až 1939 zásadně podílel.
"Čechy a Morava jsou zpět v Říši. Podařilo se mi to, o co se marně snažili jiní po tisíc let. Stanu se největším Němcem všech dob," prohlásil tehdy Hitler.
Šlo o jeho poslední a nejvýznamnější vítězství před rozpoutáním druhé světové války. Hitlera na Hradě snímal jeho osobní fotograf Heinrich Hoffmann. Týž Hoffmann, v jehož mnichovském salonu se vůdce seznámil se svou milenkou Evou Braunovou.
Sedmdesát nikdy nezveřejněných snímků z 16. března 1939 objevil nyní víceméně náhodu Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu v Archivu hlavního města Prahy.
Byl naprosto ohromen, když mu je archivářka Miroslava Přikrylová z Archivu hlavního města Prahy podávala se slovy: "Něco tu pro vás z nacistické dílny ještě mám."
Snímek, který odhaluje charaktery nacistů
Dnes se do hledáčku fotoaparátu dívá fotograf MF DNES Dan Materna a pečlivě vyměřuje místa, odkud tehdy Hoffmann pořizoval záběry špiček Velkoněmecké říše. Když vcházíme do jihozápadního "cizineckého" hradního křídla, je těžké se bránit zvláštnímu pocitu.
Hoffmann totiž dokonale vystihl tehdejší atmosféru, ale i charaktery účastníků "hradní schůzky", elity nacistické říše. Hitler je obklopen svými nejvěrnějšími a z jeho tváře vyzařuje opojení z triumfu (hlavní článková fotografie - pořízena 15. března 1939 kolem desáté hodiny večer).
Heinrich Himmler sleduje s úšklebkem muže, jenž hovoří k vůdci. Malinko stranou naslouchá pětatřicetiletý šéf Bezpečnostní služby SS Reinhard Heydrich – jeho čas na Pražském hradě má teprve přijít.
Zvěsti o Hitlerově příjezdu se neutajily. Oficiálně však česká vláda nevěděla nic. Ministr Jiří Havelka se proto vydal na Hrad osobně, aby zjistil, co je pravdy na té fámě. A Hitler ho k jeho ohromení bez průtahů přijal. Havelka nevycházel z údivu, "jak příjemně až nonšalantně s ním tento jindy zuřivý nacista jednal".
Pro Hitlera bylo totiž velmi důležité, aby se výroba v průmyslově vyspělých Čechách a na Moravě nepřerušila. Prakticky ze dne na den tak wehrmacht od československé armády získal výzbroj pro dvaačtyřicet divizí.
"Zbrojní produkce Německa pak vzrostla o šestadvacet procent," upřesňuje historik Uhlíř. A připomíná povýšené prohlášení francouzské generality, která prohlásila, že nacisty i tak hravě porazí.
Večeři snědl Hitlerovi vyhladovělý wehrmacht
Směrem na Prahu vyrazil Hitler z Berlína dříve než Emil Hácha, tehdy už "jen" český prezident, s nímž v německé metropoli 15. března v ranních hodinách dojednával obsazení republiky.
Nejvíc přitom stál o Háchův rozkaz, aby se čs. armáda nebránila. Wehrmacht nebyl totiž ještě ani zdaleka tak silný jako o dva roky později.
"Hitler chtěl za každou cenu dorazit do Prahy dříve než Hácha. Proto byl také prezidentův vlak mezi Berlínem a Prahou s výmluvami na sněhové přívaly a závěje často zadržován," vysvětluje historik Uhlíř.
Na Pražském hradě tak nakonec Háchu paradoxně přijímal nadcházející evropský diktátor.
"Pro prezidenta to muselo být mimořádně ponižující. Šlo o promyšlený a jasný vzkaz Čechům: Uvědomte si, kdo je tady ode dneška pánem," podotýká Uhlíř.
Hitlerova návštěva netrvala ani dvaadvacet hodin. Hodně pracoval a málo spal. Ještě v půl třetí ráno 16. března diktoval nástin výnosu o vzniku protektorátu.
"Byla to rychlovka," souhlasí František Kadlec ze Správy Pražského hradu.
A historik Uhlíř dodává: "Vše se odehrávalo doslova v poklusu. Německý vůdce koncipoval svůj výnos o protektorátu, přijímal důležité návštěvy, udílel pokyny. Byl ve vrcholné formě."
Dodnes se podle ředitele protokolu Kanceláře prezidenta republiky Jindřicha Forejta zachoval detailní časový plán Hitlerova programu. Ještě zajímavější jsou však okamžiky, při nichž se hradní personál ocital v infarktových situacích. Dokazují to fakta, která historik Uhlíř objevil v archivu.
Například pro číšníky nastala kolapsová chvíle tehdy, když vyhladovělý štáb generála Blaskowitze, který za Hitlerem dorazil na Hrad, zhltnul svému vůdci a jeho doprovodu večeři. Na bohatě prostřeném stole pro padesát lidí nenechali ani drobek. Vojáci se totiž domnívali, že jídlo bylo přichystáno pro ně.
Náhradní večeři dodalo opět po zoufalých urgencích hradních číšníků Lippertovo pražské lahůdkářství.
Hitler: Rozhledna musí pryč
Ještě ve dvě hodiny ráno 16. března přinesli Hitlerovi chléb, pražskou šunku a Plzeňský Prazdroj. Vegetarián Hitler symbolicky ochutnal a usrkl pivo.
"Není tak moc hořké," řekl.
Vůdce dal během svého krátkého pobytu na Hradě průchod i své zálibě v architektuře. Když se 16. března probudil a kochal se z jihozápadního křídla pohledem na Prahu a Petřín, nechal si zavolat druhého muže Sudetoněmecké strany a pozdějšího německého státního ministra pro Čechy a Moravu, K. H. Franka.
"Ta rozhledna na tom přilehlém kopci musí zmizet. Kazí celkový dojem z pohledu," nařídil vůdce v mocenské euforii.
Hned vzápětí si spravil náladu: když se vyklonil z okna ve druhém patře, uvítalo ho frenetické skandování pražských Němců hajlujících se vztyčenými pravicemi. Nadšený dav zaplnil celé Hradčanské náměstí.
Pražský hrad Hitler opustil ve čtyři hodiny odpoledne 16. března, když hodinu předtím přijal ministra obrany, generála Jana Syrového. "Jsem rád, že vás armáda poslechla," pochvaloval si vůdce.
Z Prahy namířil do Brna a odtud do Vídně. 17. a 19. března se na Václavském náměstí konaly dvě triumfální vojenské přehlídky. Patřily k největším v dějinách nacistické říše.
Obsazení zeměCo předcházelo okupaci Československa: Leden 1933: Hitler byl jmenován říšským kancléřem. |
