Dopis s protestem proti rušení a slučování mateřských škol v obvodě zaslali například včera starostovi Prahy 11 rodiče dětí ze školky v Láskově ulici.
„Zastupitelé nás postavili před hotovou věc. V tichosti schválili sloučení šesti školek na tři,“ stěžovala si Martina Králová, která vodí své dítě do této mateřské školy. Ta má být zrušena na konci školního roku. Přitom rodiče tvrdí, že sloučené třídy budou mít šestadvacet dětí, tedy o šest více, než povoluje norma.
Starosta Prahy 11 Petr Jirava dopis ještě neobdržel, ale jeho zástupkyně připustila, že školní třídy mohou být skutečně přeplněné. „Jsou to ale jen odhady. Teprve při zápisu se uvidí, kolik dětí skutečně nastoupí do třídy,“ řekla místostarostka Radka Soukupová.
Tvrdí, že ve skutečnosti však stejně dochází do každé třídy jen dvanáct až sedmnáct dětí. „To závisí na tom, kolik jich je nemocných. Pokud by se přeci jen do učebny nevešly, nabídneme rodičům jinou mateřskou školku na Jižním Městě,“ řekla Soukupová.
Případ rušené školky v Láskově ulici však není ojedinělý. Sloučí se rovněž mateřské školy v Markušově a Dubnově ulici, školky v Hrabákově a Hrudičkově ulici splynou od července.
Velká sídliště obydlená lidmi jedné generace - a s tím související problémy - kritizuje i sociolog a předseda České společnosti pro rozvoj bydlení Alois Andrle.
„Rušení školek a to, že rodiče musí vodit děti daleko od svého bydliště, se samozřejmě nemůže nikomu líbit,“ uvedl.
Podle něj je velká chyba, že na sídlištích bydlí především mladí nemajetní lidé a důchodci. „Bohatí se odstěhovali do zázemí měst a na vesnice,“ dodal Andrle.
Kritiku odborníků potvrzuje i situace v Praze 13. Věkový průměr zdejších obyvatel je rekordně nízký. „Nyní dosahuje devětadvaceti let,“ uvedl mluvčí radnice Prahy 13 Petr Krajánek.
„Před pár lety, kdy sídliště vznikalo, hrozilo, že se budou děti učit na směny, budovy teprve vznikaly, narychlo jsme dodělávali různé přístavby a nástavby. Teď rušíme jesle. Školky a základní školy budou určitě následovat,“ domnívá se Krajánek.
Vloni tady přišlo k zápisu do prvních tříd přes devět set dětí, letos o dvě stě méně.
Prázdné budovy po opuštěných školkách nabízejí radnice znovu školám. Po mateřské škole se v nich často usadí základní, střední nebo dokonce vysoká škola.
Tak tomu bylo například i v Hrabákově ulici. „Narazili jsme tam ale na hygienické normy. Ve třídách byly příliš nízké stropy, takže se nakonec vysokoškoláci přestěhovali do jiné školky.
Ke komerčnímu využití zpravidla školská zařízení neslouží. „Volné třídy nabízíme jiným školám nebo kroužkům,“ potvrdil Pavel Drtina, vedoucí odboru školství v Praze 6, kde letos k rušení školek nemuseli přistoupit a budov se nezbavují.
„Předpokládáme, že demografický vývoj se nezastaví a silné ročníky ze sedmdesátých let budou mít brzy děti,“ očekává Drtina.
