Mezi zraněnými je podle nemocničních zdrojů kolem patnácti policistů, z nichž tři utrpěli zranění vážná.
Šljivančanin je u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) obviněn z válečných zločinů, jichž se údajně dopustil v roce 1991 při obsazení chorvatského Vukovaru Srby.
Podle obžaloby se podílel na zabití více než dvou stovek chorvatských civilistů v nemocnici, kterou obsadily srbské síly. Speciální policejní jednotka obklíčila ve čtvrtek odpoledne pětipatrový dům na okraji Bělehradu, v němž bydlí Šljivančaninova rodina.
Po deseti hodinách obléhání policisté prorazili ocelí vyztužené dveře a vnikli do bytu obviněného, který přijel zřejmě slavit se svými blízkými padesáté narozeniny. Po zatčení krátce po půlnoci pak policejní vozy odvezly Šljivančanina do bělehradského vězení.
"Zatýkání bylo vedeno s veškerou opatrností, protože v domě byli civilisté, včetně některých členů Šljivančaninovy rodiny," uvedlo srbské ministerstvo vnitra.
Akci provázely protesty
Samotnému zatčení předcházely hodiny pouličních srážek s demonstranty, kteří přišli hájit člověka, jehož považují za válečného hrdinu. V roce 1991 se Šljivančanin postavil se zbraní v ruce proti snahám Chorvatska odtrhnout se od bývalé federativní Jugoslávie.
Konfrontace mezi několika desítkami policistů a stovkami demonstrantů se vystupňovala poté, co lidé z davu začali házet na policisty a na dům hořící kusy pneumatik, kameny, cihly, láhve a další předměty.
Rozvášněný dav se podařilo rozehnat až povolaným posilám, které použily obušky, slzotvorné granáty a gumové projektily.
Mezitím bylo podpáleno několik policejních i civilních vozů. Podle prohlášení policie byli mezi demonstranty opilí chuligáni a členové některých politických stran. Agentura Reuters uvádí, že například členové ultranacionalistické Srbské radikální strany mávali srbskou vlajkou a házeli na policisty kameny a láhve.
Šljivančanin je už posledním ze tří důstojníků někdejší jugoslávské federální armády stíhaných za zločiny ve Vukovaru, který byl ještě na svobodě. Dva další důstojníci obvinění ve stejné věci - Mile Mrkšič a Miroslav Radič - se už dříve vydali dobrovolně soudu.
Šljivančanina chtěli Američané
Šljivančaninovi se od roku 1995, kdy byla zveřejněna obžaloba, dařilo unikat zatčení, protože se těšil ochraně bývalého prezidenta Slobodana Miloševiče. Po jeho pádu na podzim 2000 se začal skrývat.
Nová prozápadně orientovaná srbská vláda je vystavena tlaku západu, který na ni naléhá, aby zatkla a vydala k potrestání lidi podezřelé ze spáchání válečných zločinů. Podmiňuje tím svou ekonomickou pomoc, kterou země nutně potřebuje.
Pro zatčení Šljivančanina si USA stanovily termín do 15. června, jinak by odmítly odblokovat Bělehradu letošní finanční pomoc.
 Ještě v ranních hodinách 13. června pokračovaly v Bělehradě srážky policie s příznivci bývalého důstojníka jugoslávské armády Veselina Šljivančanina. Ten byl předtím zatčen kvůli obvinění z válečných zločinů. (13. června 2003) |
 Ještě v ranních hodinách 13. června pokračovaly v Bělehradě srážky policie s příznivci bývalého důstojníka jugoslávské armády Veselina Šljivančanina. Ten byl předtím zatčen kvůli obvinění z válečných zločinů. (13. června 2003) |
 Se stovkami demonstrantů se museli vypořádat policisté, kteří 12. června v Bělehradě asistovali při zatčení bývalého důstojníka jugoslávské armády Veselina Šljivančanina. (13. črvna 2003) |
 Se stovkami demonstrantů se museli vypořádat policisté, kteří 12. června v Bělehradě asistovali při zatčení bývalého důstojníka jugoslávské armády Veselina Šljivančanina. (13. črvna 2003) |
