Obyvatelé Madridu pozorují zatmění Slunce. Potřebovali speciální brýle.

Obyvatelé Madridu pozorují zatmění Slunce. Potřebovali speciální brýle. | foto: Reuters

Zatmění Slunce přilákalo miliony lidí

  • 19
Měsíc zkřížil cestu slunečním paprskům. V pondělí proběhlo prstencové zatmění Slunce. Pozorování v Česku sice zkazily mraky, ale v pásmu od severního Atlantiku až po rovníkové vody Indického oceánu se dívaly miliony lidí. iDNES nabízí průběžnou fotogalerii zatmění z Madridu.

>> FOTOGALERII ZATMĚNÍ NAJDETE ZDE

ANIMACE PRSTENCOVÉHO ZATMĚNÍ SLUNCE

Zatmění začalo nad Atlantským oceánem v 10:41 SELČ a o deset minut později postoupilo nad severozápadní pobřeží Španělska a Portugalska.

V portugalském městě Bragança, kde bylo možno prstencové zatmění Slunce pozorovat v jeho plné kráse, vyběhli zvědavci na vrchol kopce. Portugalská pošta vydala k této příležitosti několik známek. Úřady poskytovaly lidem zvláštní brýle zdarma ke každému rannímu vydání denního tisku.

V chladu pak sledovali zatmění Slunce obyvatelé Madridu. Zaplnili střechy i ulice. Některé děti nešly do školy a úkaz sledovaly přes speciální ochranná skla.

Vše tam začalo mezi 10:56 a 11:01 SELČ. Podobný jev viděli obyvatelé Pyrenejského poloostrova naposledy v roce 1764. Stovky lidí se vydaly do místních hvězdáren.

"Co mě opravdu překvapilo byl pokles teploty, ihned se celkem ochladilo," popsal meteorolog Luis Obiols, který pozoroval oblohu v madridském planetáriu.

Vědci předpověděli, že v pásmu prstencového zatmění pohasne denní světlo a teploty mírně poklesnou. 

Pět minut po jedenácté hodině postoupilo prstencové zatmění nad severoafrické břehy. Pozorovat je mohli lidé v Alžírsku, Tunisku, Libyi, na severovýchodě Čadu v Súdánu, na jihozápadě Etiopie, v Keni a na jihu Somálska.

Úřady v Alžírsku a v Maroku uzavřely školy a v mešitách se sloužily speciální mše.

Na územím České republiky začalo částečné zatmívání Slunce krátce po desáté hodině. Maximální fáze nastala v 11:15. Počasí ale na většině území Česka nedovolilo úkaz sledovat.

Zatmění bylo letos už druhé. To první bylo ale v dubnu pozorovatelné jen z Ameriky a Pacifiku.

Přímý pohled do Slunce je nebezpečný
Zatmění Slunce může nastat jen při splnění dvou podmínek - Měsíc musí být v novu a ležet se Zemí a Sluncem v jedné přímce. - více zde

Úplné zatmění je na Zemi pozorovatelné tam, kam dopadne měsíční stín. Částečné zatmění pak na místech, kam dopadne polostín. Úplné zatmění je zhruba jednou ročně pozorovatelné alespoň z jednoho místa na Zemi (z takzvaného pásma totality, širokého asi 200 kilometrů). V pondělí k němu však nikde nedošlo.

"Země je totiž poměrně blízko ke Slunci a naopak Měsíc je daleko od Země. Měsíc je tedy z našeho pohledu moc malý, nezakryje Slunce úplně. I ti, kteří budou stát přímo v jeho stínu, stále uvidí prstenec Slunce," vysvětlil královéhradecký astronom Jan Veselý.

Pás prstencového zatmění začíná podle astronomů v severním Atlantiku severozápadně od Azor a postupuje dál na jihovýchod. V Evropě přejde přes část Pyrenejí. Jinde v Evropě mohou lidé pozorovat jen částečné zatmění. - více zde

Částečné zatmění Slunce je viditelné dalekohledem i bez něj. Zrak je ale v každém případě potřeba chránit, přímý pohled do Slunce ho může i trvale poškodit.

Pro pozorování pouhým okem je dobré použít jako filtr například "černý" konec vyvolaného černobílého filmu. Vhodná jsou také svářečská skla. Také k pozorování dalekohledem je potřeba použít pomůcky, které zeslabí záření. Oblíbenou metodou je třeba promítání Slunce z dalekohledu na papír.

Úplné zatmění uvidí Češi za 130 let
Z astronomického hlediska pondělní zatmění není nijak zvlášť zajímavé. "Částečné zatmění nastává poměrně často, průměrně tak jednou za tři roky, výjimečně však i dvakrát za rok. Není to nic tak úžasného. Pro astronomy význam nemá, je to jen úkaz na koukání, pro laiky určitě zajímavý, ale vědci při něm moc věcí nezjistí," říká Jan Veselý.

Z vědeckého hlediska je významné jen úplné zatmění. Proto se astronomové sjíždějí na místa, odkud se dá pozorovat.

"Já osobně jsem byl v roce 1999 v Maďarsku," vzpomíná vědec. "Když se totiž zatmí, je kolem Slunce vidět jeho atmosféra, takzvaná korona, kterou jindy ze Země nevidíme."

Zatmění Slunce v různé míře jsme v posledních letech mohli pozorovat už několikrát. V květnu 2003 zakrýval Měsíc Slunce z 85 procent. Devadesátiprocentní zatmění mohli Češi pozorovat 11. srpna 1999.

Úplné zatmění ale bylo z našeho území pozorovatelné naposledy před třemi sty lety, v roce 1706, předtím v roce 1415, pouhý měsíc před upálením mistra Jana Husa. Další čeká až naše potomky v roce 2135.

"Mám také nadějnější zprávu. V roce 2093 u nás bude vidět prstencové zatmění, bude to zároveň poslední zatmění v tomto století a mohou se ho dožít i mnozí současníci," podotýká astronom Veselý. Do konce století nás čeká ještě 37 částečných zatmění Slunce.

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video