Dnes také končí desetidenní období, po které byl Měsíc a jeho povrchové útvary dobře pozorovatelné.
Měsíc začal vstupovat do polostínu už krátce po třetí hodině, ale částečné zatmění začalo ve 4.02 hod. a začátek úplného zatmění v 5.05 hod. Střed zatmění vypočítali astronomové na 5.43, konec úplného zatmění na 6.22 a konec částečného zatmění na 7.25 hodin.
Zatmění vzniká v době úplňku, kdy je Měsíc naproti Slunci, ale přitom nesmí být příliš vzdálen od roviny dráhy naší planety. Proto také nemůže nastat zatmění při každém úplňku, nýbrž nanejvýš třikrát ročně, někdy ani jednou.
Dobře pozorovatelný je Měsíc na večerní obloze od 11. do 21. ledna. Jeho povrchové útvary však byly nejzřetelnější 14. ledna v jeho první čtvrti. Na večerním nebi budou z těles Sluneční soustavy rovněž dobře viditelné planety Mars, Jupiter a Saturn.
Zimní obloha nabízí k vidění také dvojhvězdy, hvězdokupy a galaxie. Ozdobou nebeské klenby je hvězdokupa Plejády v souhvězdí Býka. Z dvojhvězd je to Castor v souhvězdí Blíženců nebo v souhvězdí Orionu čtyřnásobná soustava Trapez, která je obklopená
pouhým okem viditelnou mlhovinou. Jedna z nejbližších, vzdálená od Země více než dva milióny světelných let, je galaxie M 31 v souhvězdí Andromedy, pozorovatelná je rovněž pouhým okem nebo běžným dalekohledem.
 K zatmění dochází, když se mezi Slunce a Měsíc dostane Země, která na Měsíc vrhá vlastní stín |
