Úplné zatmění Měsíce, které nastane 27. července, potrvá přibližně hodinu a tři čtvrtě. V České republice bude úplné zatmění viditelné po třech letech. Fáze úplného zatmění začne kolem půl deváté večer a skončí ve čtvrt na jedenáct.
„U úplného zatmění záleží na tom, jak moc velký je stín Země, tedy na vzájemné poloze Slunce, Země a Měsíce. Čím je Měsíc k Zemi blíž, tím je větší poloměr stínu, kterým Měsíc projde. Záleží také na tom, aby byla tělesa co nejblíže jejich spojnice. V roce 2018 budou tělesa hodně blízko této přímce a vzdálenost Měsíce od Země bude v tomto případě také nejmenší, jaká může být. Úplná fáze zatmění proto potrvá tak dlouho a v tom také bude výjimečná,“ vysvětlil astronom z Akademie věd Pavel Spurný.
Nejlépe bude zatmění pozorovatelné z oblastí tmavých obloh, jako jsou například Jizerské hory nebo CHKO Brdy. „Lze ho ale pozorovat odkudkoliv,“ dodal Spurný.
V roce 2018 nastanou podle Astronomické ročenky tři zatmění Slunce a dvě zatmění Měsíce. To, které nastane 27. července, bude ale jediným, které bude viditelné z České republiky. Například úplné zatmění Měsíce, které nastane 31. ledna, bude možné pozorovat z Austrálie a Oceánie, Asie, Aljašky nebo Kanady.
Rok plný komet
Kromě úplného zatmění Měsíce nastane také neobvyklá konstelace planet, která bude v lednu viditelná nad východním obzorem.
Velký počet komet projde periheliem (což je nejbližší možný bod na jejich trajektorii kolem Slunce). Tři komety by mohly být dokonce vidět i malým dalekohledem, například triedrem. Kometa Wirtanen bude možná v prosinci viditelná i pouhým okem a v prvních lednových dnech by mohla být dalekohledem zahlédnutelná i dlouhoperiodická kometa ASASSN.
Ty nejzajímavější jevy ale podle Spurného nejdou předpovědět. „Z astronomického hlediska rok 2018 ničím výjimečným nevybočuje, tedy kromě nejdelšího zatmění Měsíce. Astronomie je ale překvapivá. V průběhu roku vždycky k něčemu překvapivému dojde,“ dodal Spurný.
