Sedmapadesátiletý Župljanin byl podle oficiální zprávy zatčen ve středu po poledni ve městě Pančevo, ležícím asi 20 kilometrů východně od srbské metropole. - čtěte Srbové zatkli prominentního zločince bosenské války
Už při zatýkání ale odmítl potvrdit svou totožnost a později začal prohlašovat, že není tím, za koho jej policie má. Ještě včera jej převezli ke zvláštnímu soudu pro válečné zločiny v Bělehradě, ten ale musel s výslechem počkat až do oficiálního potvrzení identity zatčeného.
Soudce proto nařídil sejmout otisky prstů a odebrat vzorek krve. Analýza potvrdila, že v policejních osidlech skončil skutečný Župljanin, řekla dnes mluvčí soudu Ivana Ramičová.
Bývalý bosenskosrbský policejní velitel je jedním ze čtveřice prominentních uprchlíků, kteří mají stanout před haagským tribunálem kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů. Župljanin byl už v roce 1999 obviněn z genocidy a ze zločinů proti lidskosti spáchaných během válek v bývalé Jugoslávii. Policie po něm neúspěšně pátrala téměř deset let.
Jako obrovský úspěch Župljaninovo zatčení uvítal haagský Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii i Evropská unie. Župljanin pochází z Bosny a žalobci ho viní ze zločinů spáchaných proti nesrbskému obyvatelstvu v západní Bosně, kde za války působil jako velitel místních bezpečnostních sil.
Srbové ho lapili jen pár dní poté, co hlavní haagský žalobce Serge Brammertz ve zprávě pro Radu bezpečnosti OSN napsal, že čtyři prominenti jsou nejspíš v dosahu srbských úřadů. Kromě Župljanina jde o bývalého předáka bosenských Srbů radovana Karadžiče, velitele bosenskosrbských jednotek Ratka Mladiče a bývalého lídra chorvatských Srbů Gorana Hadžiče.
Ti dál unikají, i když jejich zatčení a vydání do Haagu je jednou z hlavních podmínek případného vstupu Srbska do Evropské unie. Brusel nedávno s Bělehradem podepsal takzvanou Stabilizační a asociační dohodu, která je prvním krokem k možnému plnému členství. - čtěte EU pootevřela dveře Srbsku
