Zatčený generál Krstič byl přepraven do Haagu

- Bosenskosrbský generál Radislav Krstič, kterého v pondělí na severozápadě Bosny zadrželi příslušníci Stabilizačních sil (SFOR) na základě zatykače Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, byl ve čtvrtek dopraven do sídla tribunálu v Haagu. Informovala o tom agentura AFP. Bosenští Srbové reagovali omezením kontaktu s mírovými silami NATO od středy, kdy Krstiče jednotky SFOR zatkly.

Letadlo s Krstičem, který velel v červenci 1995 vojenské operaci proti Srebrenici a který je podle obžaloby spoluzodpovědný za masakry po dobytí této muslimské enklávy, přiletělo z bosenské Tuzly na vojenskou základnu Valkenburg u Haagu v 15:15 hodin. Ihned poté byl generál převezen do věznice tribunálu.
Krstic byl zadržen na základě "tajné obžaloby", kterou tribunál proti němu vznesl letos v říjnu. Haagský tribunál přistoupil k vytvoření takzvaného tajného seznamu obžalovaných, aby zvýšil šance na zadržení těchto osob podezřelých z páchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti během válečných konfliktů, které v první polovině devadesátých let zachvátily bývalou Jugoslávii, zejména Chorvatsko a Bosnu.
Armáda bosenských Srbů dobyla Srebrenici koncem války v Bosně, ačkoli tato enkláva byla tehdy prohlášena za tzv. bezpečnou zónu pod ochranou OSN. Po dobytí byly srbskými silami zadrženy tisíce muslimských uprchlíků. Odhaduje se, že 6000 až 8000 jich Srbové povraždili.
"Síly bosenských Srbů pod velením Ratka Mladiče a Radislava Krstiče popravily tisíce bosenskomuslimských mužů," uvádí se v obžalobě, jejíž text byl ve čtvrtek dán k nahlédnutí novinářům.
Obžaloba naznačuje, že za srebrenickou operaci a následné masakry nesou odpovědnost i další srbští důstojníci. Jejich jména však byla v zájmu utajení začerněna a předpokládá se tudíž, že se rovněž chystá jejich zadržení.

"Nejvyšší obranná rada rozhodla, že vztahy s SFOR se sníží na nezbytné minimum, dokud se mandát SFOR nevrátí do rámce mírové dohody," řekl Poplašen v projevu v bosenskosrbském parlamentu po schůzce obranné rady. Prezident dále uvedl, že pošle ostrý protest mírovému vyslanci Carlosu Westendorpovi a veliteli SFOR.
Prezidentovo prohlášení poté schválil parlament Republiky srbské naprostou většinou hlasů.  

Jednotky NATO zadržely generála Krstiče
Jednotky SFOR řízené NATO ve středu zadržely srbského generála Radislava Krstiče obžalovaného z válečných zločinů spáchaných v bývalé Jugoslávii. Informovali o tom současně generální tajemník NATO Javier Solana a hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Louise Arbourová. Solana nesdělil nic bližšího o místu, ani o okolnostech zadržení. Mluvčí SFOR korvetní kapitán Glenn Chamberlain později v Bosně uvedl, že zadržení provedli američtí vojáci kolem poledne na severovýchodě Bosny. Dodal, že zadržení proběhlo bez incidentu.
Další mluvčí SFOR Sheena Tompsonová řekla, že generál byl zadržen ve východobosenském městě Sokolac, když se vydal se svým řidičem na vojenskou schůzi v Bijeljině.
Hlavní žalobkyně Arbourová novinářům řekla, že generál byl na tajném seznamu tribunálu osob obžalovaných z válečných zločinů. Konkrétně je podle ní stíhán kvůli zločinům spáchaným v souvislosti s pádem muslimské enklávy Srebrenica, kterou v červenci 1995 dobyly bosenskosrbské síly.
Vedle oficiálních zatykačů na 56 osob podezřelých z válečných zločinů, jež byly spáchány za ozbrojených konfliktů v bývalé Jugoslávii v letech 1991 až 1995, sestavil haagský tribunál tajný seznam obžalovaných. Cílem je usnadnit zadržení a předání do Haagu dalších významných osob viněných ze zločinů.
Na svobodě je ještě 29 oficiálně obžalovaných. Mezi nimi jsou i bývalý politický předák bosenských Srbů Radovan Karadžic a někdejší vrchní velitel bosenskosrbské armády generál Ratko Mladic.
Zajištění Krstiče je v souladu s mandátem SFOR v Bosně. Tyto síly mohou při plnění mírové mise v Bosně zadržovat předpokládané pachatele válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Podle údajů Mezinárodního výboru Červeného kříže je od dobytí Srebrenice, ležící na východě Bosny na území bosenské Republiky srbské, dodnes pohřešováno na 7000 Muslimů.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video