Zástupy studentů rozšiřují členské základny stran, jen KSČM vymírá

Vstoupit do politiky začíná být mezi mladými lidmi "sexy". Oběma nejsilnějším stranám, tedy ČSSD i ODS, totiž přibývá členů hlavně z řad studentů. Doba, kdy si lidé pod pojmem strana představili hlavně komunisty, už po dvaceti letech odezněla.

Politika láká mladé, ze školy míří čím dál víc studentů rovnou na schůzi strany. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Vypadá to, že členství v politických stranách už ztrácí pachuť, kterou dostalo za minulého režimu. Všem velkým stranám pomalu přibývají noví členové. Tedy - až na komunisty, kteří se k minulým poměrům hlásí. Těm členové naopak vymírají. Jen mezi lety 2007 a 2008 jich ztratili přes pět tisíc.

koli mají členů

Občanští demokraté mají v současné době nejvíce členů v historii - přes 33 tisíc.

Sociální demokraté v posledním roce zaznamenali obrovský skok, počet členů se zvedl z 18 tisíc na 23 tisíc. I oni říkají, že v porovnání s předchozími lety se dostali na rekord.

Pouze členů KSČM ubývá (nyní má 71 823). KDU-ČSL má zhruba o polovinu méně (38 000).

TOP 09 vznikla letos na jaře a už se jí podařilo přilákat 2 323 lidí. Je na tom skoro stejně jako letitá Strana zelených (2 567).

Celkem je teď v nějaké politické straně v Česku registrováno bezmála 200 tisíc lidí.

I přesto zůstávají jednoznačně největší stranou. Její legitimaci má stále skoro 72 tisíc lidí. To je více než má ČSSD i ODS dohromady. Právě ty však získávají nejvíce nových členů.

Řady ODS se za poslední čtyři roky rozrostly o sedm tisíc členů. A zdaleka nejde jen o "černé duše", které si regionální lídři do svých místních organizací uměle naverbují, aby měli na stranických sjezdech více hlasů.

"Je to problém, se kterým se vypořádáváme, ale za nárůstem nestojí nijak výrazně," řekl mluvčí ODS Martin Kupka. Konkurenční sociální demokracie se za poslední rok rozrostla bezmála o šest tisíc členů.

Do stran vstupují převážně lidé, kteří mají celou kariéru před sebou. "Do Strany zelených vstupují především mladí lidé, kteří se chtějí aktivně účastnit dění v Česku a věří ve smysl politiky," říká tisková mluvčí strany Eva Balaštíková.

Příliv nových lidí hlásí také KDU-ČSL. Ta se však zároveň potýká s tím, že z ní odešlo mnoho zasloužilých členů v čele s Miroslavem Kalouskem do nové strany TOP 09. Mimochodem - strana vznikla letos na jaře a už se jí podařilo přilákat 2 323 lidí. Je na tom skoro stejně jako letitá Strana zelených.

U ní se členská základna v posledních třech letech sice také zvětšuje, ale jen o stovky. Příliv nových lidí do stran podle politologa Tomáše Lebedy ještě nemusí představovat zásadní změnu, která výrazně ovlivní vztah Čechů k politice.

"Češi jsou dlouhodobě skeptičtí ke stranám. Už od komunismu," připomíná Lebeda. "Noví lidé mohou brzy zjistit, že proti místním mocným klikám nemají šanci. A to je může odradit," dodává.

Nejvíc mladých míří do politiky z mládežnických líhní

Nejvíce lidí do stran "přestupuje" z mládežnických líhní - Mladých konzervativců a Mladých sociálních demokratů. Z nich kdysi vzešel i pozdější předseda vlády Stanislav Gross. Noví "odeesáci" i "socani" připouštějí, že se na začátku museli vyrovnat s komplexy, které si strany s sebou nesou.

U ODS je to určitě její obraz arogantní strany s "kmotry" a "velrybáři" ve vedení. Sociální demokracie má zase předsedu Jiřího Paroubka, po kterém mládež loni spíš metala vejce, než by ho milovala.

A přestože se do politiky hrnou hlavně mladí, najdou se i výjimky. "Přijali jsme důchodkyni z Terezína, která se už dlouho počítala mezi naše příznivkyně," říká litoměřická manažerka ODS Lenka Krýslová.

Někteří čerství straníci mohou působit jako naivní idealisté. I politolog Tomáš Lebeda je dělí do dvou skupin: "Buď do strany vstupují jako nepopsaný list a získají i negativní zkušenosti. Anebo vědí, jak to chodí, a prostě se přizpůsobí," vysvětlil Lebeda.

tři mladí v politice

MF DNES nashromáždila několik příběhů čerstvých "politiků". Ke stranické knížce se dostali různými, někdy křivolakými cestami

Studentka politologie Gabriela Wagnerová z Plzně pro to byla předurčená už svým oborem. Šestadvacetiletý právník Jan Smetana z Plzeňska nejprve spolupracoval s europoslancem Janem Zahradilem a do strany ho přivedla jeho profese. Čerstvý sociální demokrat Jan Štern (26) pochází z rodiny, kde je tradicí angažovat se v politice. A Jan Fišera (24) z Litoměřic prostě znal místního šéfa ODS z hokeje.

Jan Štern říká, že hledá v Paroubkovi "liberála". "Myslím, že se mu v mnohém křivdí. Třeba prosadil zákon o registrovaném partnerství. Kdyby to dělal někdo jiný bez jeho pověsti, lidé by to ocenili mnohem víc. Ta móda nesnášet Jiřího Paroubka už podle mě překročila určitou rozumnou hranici," míní Štern.

Stejně starý Jan Smetana z Plzeňska zase svoji téměř dvacetiletou ODS považuje za stranu s dlouhou konzervativní tradicí, kterou nedělají jen její současní šéfové. "Může se stát, že v nějakém období nebude sedět ve vedení člověk, kterého bych si představoval. Stranu ale tvoří hlavně lidé v regionech a jejich hodnoty se nemění," domnívá se Smetana.

Strany využívají své nováčky nejraději v kampani jako organizátory mítinků a roznašeče letáků, ale najdou se i výjimeční "skokani".
Pavlína Kalitová ze Žatce se už po půl roce členství probojovala jako delegátka na právě skončený kongres. "Přesvědčila svým výstupem oblastní sněm natolik, že ji zvolili jako delegáta místo předsedy naší oblasti," uvedla Kateřina Bartošová z lounské ODS. Jan Smetana zase vstoupil do stejné strany tak, že založil novou místní organizaci v Bušovicích.

Kdyby záleželo na nováčcích, například velká koalice ČSSD-ODS by byla vyloučená. Většinou si ji neumějí představit. Mladá politoložka Gabriela Wagnerová poznamenala: "Příkop mezi ODS a ČSSD by se měl vykopat ještě hlubší, dokud sociální demokraty nepovede někdo normální." Jen Pavel Zemánek z ČSSD odpověděl při otázce na velkou koalici: "I zdánlivě nemožné se může naplnit!"