Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Konec bezstarostné spotřeby. Zástupci států podepsali klimatickou dohodu

  20:07aktualizováno  21:22
Zástupci 175 zemí v New Yorku podepsali klimatickou dohodu, která má zpomalit oteplování planety a zmírnit jeho důsledky. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun na úvod procedury prohlásil, že svět závodí s časem a že skončila éra bezstarostné spotřeby. Za Česko úmluvu podepsal ministr životního prostředí Richard Brabec. Část zemí již dokument stihla i ratifikovat.

Americký ministr zahraničí John Kerry držel při podepisování nové klimatické dohody symbolicky v náručí svou vnučku (22. dubna 2016). | foto: Reuters

„Doba spotřeby bez následků skončila,“ řekl šéf světového společenství, podle něhož se k podpisu shromáždilo 175 členských zemí. Tolik signatářů podepisujících velkou mezinárodní dohodu během jediného dne vytváří nový rekord.

Celkem 15 zemí již podle agentury AFP stihlo dohodu i ratifikovat a další přislíbily, že tak učiní brzy, což podle optimistů může znamenat, že vstoupí v platnost mnohem dříve, než stanoví původní nejzazší termín - rok 2020. Někteří dokonce tvrdí, že by se tak mohlo stát ještě letos.

Fotogalerie

Prvním signatářem dohody dojednané v prosinci v Paříži se stal francouzský prezident François Hollande, který prohlásil, že požádá parlament, aby dokument ratifikoval do léta. Čína, která patří k hlavním znečišťovatelům ovzduší, oznámila, že ratifikaci zvládne do září.

Americký ministr zahraničí John Kerry, který držel při podpisu symbolicky v náručí svou vnučku, označil páteční akt za chvíli, kdy svět vyrazil do vítězné „války proti uhlíkovým emisím“, které stojí za oteplováním planety. Prezident Barack Obama podepsání smlouvy přivítal s tím, že zajistí „všem našim dětem dědictví čistší, zdravější a bezpečnější planety“.

„Dohoda z loňského prosince představuje v mnoha ohledech historický milník a myslím, že evropské země, včetně ČR, mohou být s jejím zněním spokojené. Platí, že svět, respektive státy Rámcové úmluvy OSN jsou připraveny udělat vše pro to, aby udržely maximální nárůst průměrné globální teploty pod dvěma stupni Celsia a dokonce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně Celsia v porovnání s hodnotami před průmyslovou revolucí. Všechny státy, jak vyspělé, tak rozvojové, budou muset plnit závazky snižování emisí skleníkových plynů,“ shrnul ministr Brabec.

Podpis dohody v New Yorku odstartoval její ratifikační proces. Aby byla platná celosvětově, musí ji podepsat alespoň 55 států Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu odpovědných za alespoň 55 procent celkových globálních emisí skleníkových plynů. V Česku musí úmluvu schválit ještě Parlament a podepsat prezident.

Hlavní body nové klimatické dohody jsou následující:

1Dlouhodobé cíle (stupně)

Udržet zvyšování teploty „výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně,“ což by výrazně snížilo riziko a dopady klimatických změn.

Už summit OSN v Mexiku v roce 2010 stanovil cíl udržet globální oteplování pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období. Globální teplota zemského povrchu se již zvýšila o jeden stupeň Celsia.

2Dlouhodobé cíle (emise)

Podle dohody musí státy „usilovat o dosažení globálního snížení emisí skleníkových plynů co možná nejdříve, s ohledem na skutečnost, že snižování bude trvat déle v rozvojových státech“.

Vyjednávači se pokoušeli zformulovat dlouhodobé cíle na zastavení emisí a transformaci světové energetiky. Zástupci ohrožených států a nevládních organizací požadovali jasně formulovaný plán eliminace či snížení používání pevných paliv.

Čína a Indie, které jsou na používání pevných paliv závislé, se bránily stanovení přesných termínů, kdy by se měla tato paliva přestat používat. Rovněž Saúdská Arábie, závislá na ropě, byla proti. V rámci EU je zase na uhlí závislá polská ekonomika.

3Finance

Nezávazná příloha dohody přijaté 12. prosince 2015 v Paříži uvádí, že vlády rozvinutých zemí se mají do roku 2025 shodnout na výši finanční podpory určené pro potřeby a priority rozvojových zemí, přičemž minimem bude 100 miliard dolarů ročně.

Na této částce se rozvinuté státy dohodly již v roce 2009, kdy slíbily, že po roce 2020 ji každoročně z veřejných i soukromých peněz poskytnou rozvojovým zemím ke snížení jejich emisí skleníkových plynů a ke zvládání povodní, vln veder a zvyšující se hladiny světových moří.

4Ztráty a škody

V dohodě jsou zakotveny již existující mezinárodní mechanismy na zvládání nevyhnutelných ztrát a škod způsobených klimatickými změnami, protože nebylo dosaženo shody na jiných formulacích.

Rozvojové státy požadují dlouhodobé mechanismy, které by jim pomohly zvládat ztráty a škody způsobené přírodními pohromami, například tajfuny, anebo důsledky zvyšování hladiny světových moří. Všechny vlády se tomuto tématu věnují od roku 2013, ale dosud s malými výsledky.

5Trhy s emisemi oxidu uhličitého

Právně závazný text dohody neobsahuje žádné konkrétní zmínky o trzích s emisemi oxidu uhličitého ani o možnosti postihů za emise oxidu uhličitého v letectví či lodní dopravě. Obsahuje však zmínku o „využití mezinárodně přenosných zmírňujících opatření,“ která by umožnila státům na bázi dobrovolnosti kompenzovat jejich vlastní emise nákupem emisních kreditů jiných států.

6Diferenciace

V dohodě se praví, že rozvinuté státy by měly poskytovat finanční zdroje na pomoc rozvojovým státům. Finančně by měli pomáhat ti, kdo „jsou v pozici tak učinit.“

Rozvojové země tvrdí, že bohaté státy, které byly určeny v konvenci z roku 1992, by mohly činit více pro snižování emisí a poskytování finanční pomoci slabším. Rozvinuté státy zase tvrdí, že některé země, jako Singapur či Jižní Korea, se od té doby staly rozvinutějšími, a mohly by také činit více.

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Nejčtenější

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Okamura i Filip ve vedení Sněmovny, Fiala ne. Podle ODS „nepolíbil prsten“

Předseda Úsvitu Tomio Okamura a šéf komunistů Vojtěch Filip a Martin Pecina...

Jan Hamáček z ČSSD, lídr komunistů Vojtěch Filip, poslanec Pirátů Vojtěch Pikal a šéf SPD Tomio Okamura byli zvoleni...



Muž přesvědčil policistu k demonstrativnímu oběšení, pak ho nechal zemřít

Sebevražda (ilustrační foto)

Policista z olomoucké krajské policie, který zemřel na začátku roku 2015, nespáchal dobrovolnou sebevraždu, ale byl...

Vzdejme se slova Vánoce, vyzval kněz křesťany. Už podle něj nemá smysl

SANTABĚH. Několik stovek běžců v kostýmech Santa Clause bylo možné pozorovat v...

Severoirský katolický kněz Desmond O’Donnell míní, že by nejen katolíci, ale vůbec všichni křesťané měli opustit výrazy...

Nový chodník je šikmý a s boulemi. Ať ho zaplatí starosta, zní z obce

V Hornich Bojanovicich mají křivý chodník

Nakloněná plocha s boulemi, jak obvykle vypadají cesty po zemětřesení nebo po povodni. V Horních Bojanovicích na...



Další z rubriky

USA už nebudou dodávat zbraně Kurdům, shodli se Trump s Erdoganem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a jeho americký protějšek Donald Trump v...

Spojené státy už nebudou dodávat zbraně kurdské milici YPG v Sýrii. V pátek se na tom telefonicky dohodli prezidenti...

JFK trpěl bolestí zad a nosil korzet. Ten se mu stal při atentátu osudným

Prezidentská limuzína projíždí ulicí Main Street, odtud zabočí na Houston...

Americký prezident John F. Kennedy by možná atentát v listopadu 1963 přežil, nebýt úporné bolesti zad, kvůli níž nosil...

Nejméně 12 lidí zahynulo při požáru v hotelu v Gruzii

V zadním kontejneru je pec na dříví.

Nejméně 12 mrtvých si v pátek vyžádal požár v luxusním hotelu s kasinem v gruzínském městě Batumi na břehu Černého...



Najdete na iDNES.cz