V pětatřicetičlenné Radě guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) prošla rezoluce poměrem hlasů 25 ku 3 a další členové se zdrželi. Ano ale řekli i zástupci Moskvy a Pekingu, kteří byli v minulých letech k akcím proti Teheránu zdrženliví.
To podle odborníků sice vysílá jasný vzkaz íránskému režimu, ale zároveň není jasné, jestli se "rozhořčení" Ruska a Číny promítne i do přijímání sankcí vůči Íránu v Radě bezpečnosti OSN, kde mají právo veta.
OTÁZKY A ODPOVĚDIÍránský jaderný program je problémem už šest let |
První rezoluce MAAE proti Íránu po čtyřech letech pochází z pera šesti mocností (Ruska, Číny, USA, Francie, Velké Británie a Německa), které nyní s Íránem vedou rozhovory o jeho jaderném programu.
Satelitní snímek z 26. září 2009 zachycuje vojenskou základnu poblíž města Kóm. Zde Írán buduje nové jaderné zařízení.
Po režimu Mahmúda Ahmadínežáda žádají okamžité zastavení výstavby tajných jaderných provozů a také okamžité zmrazení aktivit v nedávno odhaleném jaderném komplexu v Kómu.
Jaderné rozhovory ve slepé uličce
Íránský jaderný program trápí mezinárodní společenství už šest let. Teherán sice tvrdí, že je určený jen k mírovým, tedy civilním účelům. Západ v čele s USA ale Teherán podezřívá z výroby jaderné bomby.
Problém eskaloval v září, když Írán přiznal, že buduje další zařízení nedaleko posvátného města Kóm. Podle agentů to udělal až ve chvíli, kdy západní tajné služby stavbu odhalily. Koncem října do budovaného areálu pustil inspektory MAAE.
Ještě předtím ale vyslanci režimu zasedli se zástupci šesti mocností k jednacímu stolu a snažili se vyjednat, za jakých podmínek by Teherán posílal svůj uran k obohacování do jiné země. Íránci ale všechny návrhy z vídeňských jednání pohřbili.
