Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zastavme slévání Evropy kvalitní ústavou

  11:17aktualizováno  11:17
Diskuse o evropské ústavě nabývá nové dynamiky. Jedna z nejvíce evropeistických zemí, Německo (vědoma si své historické odpovědnosti), se na půl roku dostala do čela Evropské unie. Tato země má v čele političku ze své nejvíce evropeistické strany, z křesťanskodemokratické CDU.

Václav Klaus: Maastrichtská smlouva přehodila výhybku od integrace suverénních států k nadnárodnímu svazku | foto: David PortMF DNES

Není divu, že se kancléřka Merkelová pokouší něco udělat. Pokusme se to uvést do potřebných kontextů.

Evropeisté již padesát let - od Římských dohod z března 1957 (a leckteří z nich ještě déle) - chtějí "ever-closer Europe", tedy stále těsnější, stále propojenější, stále více jednotnou, stále více "harmonizovanou" a "standardizovanou", stále více shora řízenou, regulovanou a koordinovanou Evropu, ve které by základní jednotkou nebyl historicky vzniklý národní (nebo kolem dominantního národa vzniklý) stát, ale supranacionální evropská organizace (dnes ve verzi Evropské unie).

V posledních stoletích obvyklý evropský model "občanstát", který na našem kontinentě umožnil vznik demokracie a občanských práv, by měl ustoupit ve prospěch modelu "člověk-nadstátní orgán", který demokracii a občanská práva zařídit nemůže, protože míří k postdemokracii a lidským právům. To je zcela odlišný model společenského uspořádání a politického systému, než na jaký jsme zvyklí.

Mlčící většina občanů jednotlivých evropských zemí, málo hlasitá, málo artikulovaná, zcela podceňující probíhající změny (protože formální fasáda státu ještě existuje, i když už je vnitřek zásadně přestavěn) dosud nepředložila jasnou a srozumitelnou alternativu. Ta nemůže být ničím jiným než na mezivládní bázi postavenou přátelskou, vzájemně výhodnou spoluprací evropských států (proto moje již dva roky stará myšlenka OES neboli Organizace evropských států).

V dnešní Evropě bohužel dochází k téměř učebnicovému jevu: malá, organizovaná, velmi silně motivovaná skupina evropeistů vítězí nad stamiliony lidí, kteří se stále ještě domnívají, že o nic zásadního vlastně nejde. Výsledkem je dnešní Unie.

Proces prohlubování integrace probíhá pomalu, po malých krůčcích, proto téměř nepozorovaně, po celých uplynulých padesát let. Věci původně zcela a výlučně v kompetenci států se nejdříve stávají "kompetencí sdílenou", aby se následně staly "kompetencí unijní".

Tento proces, který jsem jednou v Bruselu nazval "plíživou unifikací", což vedlo k vášnivé debatě v české Poslanecké sněmovně, má nepochybně svá zrychlení a skoky vpřed i své zastávky a zpomalení, ale žádné skutečné brzdy a bariéry nemá.

Výsledkem je to, že i bývalý německý prezident (a člen německého Ústavního soudu) Roman Herzog ve svém článku ve Welt am Sonntag z 15. ledna říká, že osmdesát procent veškeré německé legislativy přichází dnes z Bruselu. Lidé v Evropě to nevědí. Občas však dojde nejen k plížení, ale i k velkému skoku vpřed.

Nejznámějším příkladem v dohlédnutelné minulosti je maastrichtská smlouva z roku 1992, která zásadním způsobem přehodila výhybku od integrace suverénních států k nadnárodnímu svazku. Pro ty méně zasvěcené připomínám, že i navenek došlo ke změně v názvu od ES (Evropských společenstev) k EU (Evropské unii).

Kdo tyto symbolické věci podceňuje, měl by si vzpomenout na naši nechvalně proslulou pomlčkovou válku, kdy šlo o to, jestli se budeme jmenovat republika Československá, nebo Česko-Slovenská. Důsledky této zdánlivě nevinné věci všichni známe a já dodávám, že jsem se právě při pozorování tohoto sporu (počátkem roku 1990) začal prvně v životě obávat o společný stát.

Smlouva, tentokráte nikoli spojená s nějakým místem, ale o ústavě pro Evropu, není ničím jiným než pokusem evropeistů o podobný skok vpřed. Je paradoxní, že práce na ní byly spuštěny takzvanou Laekenskou deklarací, která říkala: V něčem jděme dále, v něčem naopak zpátky. Vzniklý text byl zcela jednoznačný a jednosměrný. Bylo to jen a jedině "více a dále", a "blíže a těsněji".

Otázkou je, zda rozumná cesta do budoucna vede přes každodenní snahu o blokování plíživé unifikace, za našimi zády nepřetržitě prováděné evropskými politiky a úředníky, nebo zda je možné jednou provždy (či aspoň nadlouho) definovat optimální rozdělení národního (státního), sdíleného a unijního (komunitárního) formou nějakého dokumentu, který se může a nemusí jmenovat ústava.

Krátkodobá minimalizace ztrát plynoucích z prohry vede k cestě první. Druhá cesta, sázka na riskování, plynoucí z dnešního velkého předefinovávání kompetencí a metod spolupráce, je odvážná.

Dá se v ní více vyhrát, ale i více prohrát. Přesto jsem pro cestu druhou. Tento dokument by ale musel být úplně jiný než ten, který zamítla referenda ve Francii a Holandsku.

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Dvanáctiletý chlapec se nebál říct pravdu. Zachránil tím kamarádovi život

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl (vpravo) zachránil život o rok mladšího kamaráda...

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl pomohl zachránit život svého o rok mladšího kamaráda Jiřího Kadlece, který si při pádu těžce...

Na Manhattanu explodovala trubková nálož, útočil Bangladéšan

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde je hlášena exploze (11. prosince...

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde vybuchla nálož. Lékaři ošetřili čtyři zraněné. Výbuch zranil i muže,...



Po měsíci v KLDR byla jako Severokorejci. Myslela jen na jídlo a vodu

Koreanistku Ninu Špitálníkovou jsme oblékli do šatů Karen Millen, šperky ALO...

Stačily jen čtyři týdny v KLDR a studentka koreanistiky Nina Špitálníková se začala chovat jako všichni Severokorejci....

Severokorejské lodě duchů připlouvají k Japonsku, jsou symbolem bídy KLDR

Jeden ze člunů, které v uplynulých týdnech připluly k pobřeží Japonska.

Kritický nedostatek potravin a zahraniční měny přispívá k tomu, že je na pobřeží Japonska vyplavováno stále více silně...

VIDEO: Skladníci obklíčili ujíždějící zloděje vysokozdvižnými vozíky

Skladníci v akci. Zloděje obklíčili vozíky

Zaměstnanci ostravské prodejny stavebnin společnými silami zadrželi trojici zlodějů, která se pokusila vykrást...



Další z rubriky

Hasičské tanky vytáhly trosky trojské lávky z Vltavy

Tanky začnou tahat trosky trojské lávky z Vltavy

Hasiči dokončili dnes večer v Praze vytahování zbytků trojské lávky z Vltavy. Na místo dorazili kolem poledne, samotné...

Řím, Brusel nebo Split. Z brněnského letiště bude létat sedm nových linek

Brněnské letiště v Tuřanech.

Po brněnském letišti se už nebude prohánět jen vítr. Jihomoravský kraj oznámil, že se odtud od konce března začne létat...

Boj o post primátora Prahy začíná, strany už jednají o uchazečích

Budova pražského Magistrátu

Sotva skončily volby do Poslanecké sněmovny, strany začínají zbrojit na další. Za deset měsíců vyvrcholí boj o křeslo...



Najdete na iDNES.cz