Áaaa, máme tu ďalší štát, ktorého obyvatelia nemajú čo jesť, nemajú prístup k pitnej vode, panujú v ňom hrozné sociálne pomery včetne nevoľníctva a....bude mať svoje vozítko na mesiaci, aby....??

Třeba aby si soustředil doma chytré lidi a ti mu neutekli do zahraničí.

Pokud si své družice vypouští svými raketami, zůstanou mu peníze (daně, útrata) doma. Let k Měsíci je už jen třešnička na dortu komerčních i vojenských aplikací.

Jsem si tak vzpomel na Kosmo :-D

To co udělalo Apolo 11 NIKDY NIKDO NIKDE ani nezopakuje.

Pouze Amíci vystoupili na Měsíc, odebrali vzorky a opět odletěli. NIKDO NIKDY něco podbného nevykonal a nevykoná. NIKDY!

Ještě tak praštit raketou o Měsíc.

Mars?

NIKDO NIKDY nepřistál na Marsu měkce. NIKDY v historii a nikdy v budoucnu. Vozítka a veškerý materiál který je na Marsu k použití je Made in USA. Ti ostatní se jen semtam trefili do Marsu a techniku tam rozmlátili. Dokonale.

Nějaký dotaz?

Apolo11 definitivně porazil Sověty, chcete-li Rusko dnes. Ani se nepřibližují technice Made in USA, ani ve snech. To je z politického hlediska.

Trochu uberte. Například tvrzení o "veškerém materiálu" je přece jen poněkud mimo realitu. Část materiálu na Marsu je přece jen i z jiných zemí.

Například:

- speciální seismometr, který vedle sebe vysadila na povrch Marsu zatím letos americká sonda je "made in France".

- Neutronový detektor pro hledání vody na vozítku Curriosity je "made in Russia".

- Měřič radiace na tomtéž vozítku je "made in Germany"

A asi by se našly i další přístroje a části.

Přiznání mezinárodní spolupráce podle mne nijak nesnižuje úspěchy amerických vědců a techniků, ale netřeba tu adoraci přehánět šířením přehnaných nepravd.

A co uhlíková stopa takové rakety? Co na to Brusel?

Kdyby jenom uhlíková. Železná, chromová, titanová, vanadiová, zlatá, stříbrná, a vůbec mendělejová. Sajrajt!

Celá tahle sranda je vyšla na necelých 150 milionů dolarů. U nás bychom za to postavili přibližně 21 kilometrů dálnic. V Londýně nyní staví nový kanalizační systém, který zatím stál 1,5 miliardy liber. Celkový budget na výstavbu je 4,2 miliard liber. Za to bychom měli dvě nové D1. Přistání asi nepřinese žádné nové vědecké poznatky, ale přinese investice a nové zakázky. Pak už se mnohem lépe investuje do výstavby infrastruktury, kanalizace apod. Za mě krok správným směrem a obrovský úspěch, obzvlášť pokud se přistání podaří.

nase silnice bych do podobnych vypoctu vubec netahal

Ta konstrukce rampy s těmi rozevřenými plošinami připomíná indickou osmirukou bohyni

50let zpoždění, ale přece...

1903 - Wrightové, Bleriot, první let strojem těžším, než vzduch.

1969 - USA, první člověk na měsíci

2019 - První Indický stroj na měsíci.

Nepřipadá vám to poměrně krátký časový úsek?

Mimochodem:

1903 Francouzská akademie věd. Předmět těžší, než vzduch nemůže létat.

Čím?

Země kde miliony živoří a umírají na ulici ale prachy na vesmírný program jsou.

... pokud to chcete kritizovat, tak srovnání s Evropou nebude moc lichotivé. Nikdo na ulici neumírá a přesto nikdo na Měsíc neletí - všechno se stihne rozkrást.

Bez toho, ze bych nejak protezoval Rusko, tak je fajn zachovat nejakou objektivitu a neprepisovat historii.

"...měkké přistání na lunárním povrchu, což se zatím podařilo jen třem zemím - Spojeným státům, Rusku a Číně."

Podsouva, ze prvni (mekke) pristani melo USA. (Argument o abecednim razeni zjevne neobstoji.) V takovemto vyctu se proste typicky uvadi zeme v poradi, v jakem dane veci dosahly.

A byt nekdo rekne, ze je to detajl, ... tak dobry novinar resi i takove detajly. A tohle je samozrejme blabol nehodny objektivniho novinare. Jak prvni impaktor tak prvni mekce dosednuvsi sonda byly sovetske Luny (2 a 9).

Určitě by to bylo lepší opačně.

I když dnes s půlstoletým odstupem vypadá ten čtyřměsíční rozdíl mezi oběma přistáními malý, tenkrát to lidé brali jako další velké vítězství sovětské kosmonautiky.